Doceňujete zpětně předchozí úspěchy?
Jsem rád, že jsem byl součástí týmů, které vyhrály zlato nebo bronz. Ne pokaždé vyhrajete, o to je hezčí, když se to povede. Konkurence je obrovská. Na druhou stranu je pro nás i prohra výborná zkušenost.
Jakub Voráček řekl, že je to pro něj nejhorší porážka kariéry. Jak to berete vy?
Teď to mrzí, ale ještě víc mě štve porážka v semifinále s Kanadou. Medaile by byla výborná, bohužel jsme nedali gól. Střel jsme měli hodně, šance byly, odehráli jsme dobrý zápas. Ale hraje se na góly a my je podruhé za sebou nedali. Čtvrté místo je šílené. Na druhou stranu z té top šestky může medaili získat kdokoli.
Jak moc ten nepovedený závěr kazí dojem z celého turnaje?
Celkový dojem je těžké hodnotit. Byl jsem rád, že jsem tu mohl být. Zahrát si doma, to se nepovede každému. Byl to super zorganizovaný turnaj, měli jsme super partu, která si to užila. Doufejme, že si to užili i diváci. Škoda, té radosti mohlo být víc.
Co bylo v zápase klíčové?
Když se prohrává 0:2, tak se s tím dá pořád něco udělat. Ve druhé třetině jsme měli čtyřminutovou přesilovku. Tam kdyby se povedlo dát gól, tak by to možná vypadalo jinak. Třeba ne. Bojovali jsme, neodevzdali jsme to. Rozvrh byl tak našlapaný, že toho má každý plné zuby. V sobotu jsme hráli těžký zápas s Kanadou a hned druhý den znovu. Nepamatuju si, kdy jsem odehrál tolik těžkých zápasů v tak krátkém časovém úseku. Sil nebylo moc. Nemyslím si, že jsme byli horší tým.
Američany před turnajem lidé podceňovali. Jak jste je viděl vy?
Kdo hokej sleduje, tak ví, že tam měli dobré hráče. Když se podíváte na ta jména, to jsou super hokejisti: Jones, Faulk a další. Nemyslím, že by je někdo podcenil. Celý turnaj hráli výborně. Jsou to mladí kluci, kteří mají hodně energie a chtějí si zahrát hokej. Hráli výborně.
