Evropa v posledních týdnech zažívá masivní příliv uprchlíků ze severu Afriky. Za jeho nárůstem bezpochyby stojí zejména pokračující chaos a bezvládí v Libyi. I kvůli němu by mělo nebezpečnou cestu přes Středozemní moře v letošním roce absolvovat na 200 tisíc migrantů (vše o uprchlické krizi zde). Většina z nich v Evropě hledá lepší život a utíká před válečnými konflikty v Africe a Blízkém východě.
Na lodích pašeráků však cestují i mnohem nebezpečnější pasažéři. Libye na tento problém upozorňovala už v minulosti a nyní se podle zákulisních informací stává skutečností. Na migrantských plavidlech totiž do Evropy cestují i stoupenci radikálního Islámského státu. V rozhovoru pro BBC to potvrdil libyjský vládní poradce Abdul Basit Harún.
Nejedná se podle něj o žádné bláznivé teorie, které mají v Evropě vzbudit paniku. Informace má prý přímo od kapitánů pašeráckých lodí. „Islámský stát využívá pašeráky k vysílání svých lidí do Evropy, protože tamní policie nedokáže rozlišit, kdo je normální uprchlík a kdo bojovník islamistů,“ uvedl v rozhovoru.
Na lodích se prý islamisté drží dál od obyčejných uprchlíků. Mají v rámci možností nejlepší podmínky. Nemusí být zavřeni hluboko v podpalubí a nehrozí jim tak utonutí v případě, když jde plavidlo ke dnu. V takových případech většinou umírají lidé z chudých afrických zemí (více o podmínkách na plavidlech migrantů se dočtete zde).
Islamisté se mezi obyčejné uprchlíky promíchají až ve chvíli, kdy se loď dostane k italským břehů nebo započne záchranná operace pobřežní stráže, uvádí agentura Reuters.
Proti této taktice se italské úřady v podstatě nemohou bránit. Neexistuje totiž žádná celosvětová databáze řadových stoupenců Islámského státu. V hledáčcích tajných služeb jsou zpravidla vysoce postavení velitelé, kteří však do Evropy ve většině případů necestují.
Podíl na ziscích z pašování
Islámský stát využívá pašování migrantů i jiným způsobem. V Libyi totiž ovládá některé oblasti na pobřeží. Pašerákům dovoluje pokračovat v činnosti, pochopitelně však ne zadarmo. Ze zisků každého plavidla si podle Harúna Islámský stát bere až padesát procent. Jednoho uprchlíka přitom cesta do Evropy stojí kolem tři tisíc dolarů. Na jednom plavidle běžně cestují stovky lidí.
Podívejte se, jak příliv uprchlíků dusí Itálii:
20. dubna 2015 |
Už začátkem roku unijní agentura pro ostrahu hranic Frontex varovala před možností, že se bojovníci z ciziny pokusí využít migračních tras k cestě do Evropy. O tomto nebezpečí opakovaně hovoří i egyptští představitelé.
Experti však upozorňují, že Libye i Egypt mají zájem na tom, aby ovlivnily mezinárodní reakci na krizi v regionu a že je obtížné ověřit jejich tvrzení. „Egypt velice rád zveličuje hrozbu Islámského státu v Libyi, protože se zoufale snaží dosáhnout mezinárodní intervence v této zemi,“ uvádí analytička Alison Pargeterová.
Expert na terorismus a uprchlíky Christian Kaunert zase tvrdí, že riziko infiltrace radikálů na lodě s uprchlíky „je věrohodné - ale zda je to skutečně pravda je těžké posoudit“.
Příliv uprchlíků zažívá i Rakousko
Otázka uprchlíků se stala jedním z hlavních témat v Evropě kvůli nekončícímu přílivu migrantů, kteří směřují přes Středozemní moře. Jen během minulého víkendu pobřežní stráž zachránila na tisíce uprchlíků. Tisíce imigrantů míří k břehům Evropy na přeplněných pašeráckých lodí, které se často potopí.
Evropská komise před pár dny představila plán, jak se vypořádat s přílivem migrantů. Jeho pilířem by mělo být přerozdělování uprchlíků v rámci zemí EU. Komise také navrhuje EU přijmout 20 tisíc lidí z uprchlických táborů mimo Evropu (více zde). Kvóty v sobotu překvapivě odmítla Francie, která je v otázce uprchlíků jednou z nejexponovanějších zemí (více o odmítnutí kvót zde).
Téma migrantů se v posledních týdnech začíná týkat i sousedů České republiky. V Rakousku od počátku letošního roku požádalo o azyl 14 200 lidí. Oproti stejnému období loňského roku je to nárůst téměř o 160 procent. Úřady začínají mít problém s ubytováním pro žadatele o azyl. Ve spolkových zemích Salcbursko a Horní Rakousy by měly vzniknout tři stanové tábory pro celkem až 300 běženců.
Kromě stavby stanových táborů se Rakousko snaží pro běžence hledat ubytování také u obyčejných lidí. Znovu se otevře i dlouho uzavřený velkokapacitní uprchlický tábor ve vídeňské čtvrti Erdberg, který pojme až 300 lidí. Pomoci by úřadům svými zařízeními mohly podle ministryně vnitra Johanny Miklové-Leitnerové také církve a armáda. Uprchlíci se tak možná brzy nastěhují i na rakouské fary, do klášterů či kasáren.
