Je to (zatím) neviditelné letadlo po všech stránkách. Nejen po té, o kterou jde vojákům především, tedy nezjistitelnosti radarem, ale docela prostě i tak, že ani jeden z možných výrobců zatím neukázal koncept, s nímž se u amerického ministerstva obrany hodlá ucházet o peníze na jeho vývoj a výrobu.
Řeč je o bombardéru B-3 a dvou velkých vojenských zbrojovkách Lockheed Martin a Northrop Grumman. Jedna z nich se už toto léto bude radovat. A druhá připravovat stížnosti a zkoušet výběr zvrátit.
Že kontrakt není nijak malý, je zřejmé z čísel: v plánu je výroba osmdesáti až sta letadel a cena jednoho kusu nemá překročit (což se u velkých vojenských projektů málokdy podaří) 550 milionů dolarů v hodnotě z roku 2010. Pro lepší představu - před pěti lety to představovalo čtvrtinu českého obranné rozpočtu.
Česko si samozřejmě nic takového pořizovat nebude, v případě USA nicméně bombardovací letectvo už desítky let tvoří jeden z pilířů vojenské síly. Jenže jeho poslední a dosud používané stroje (B-52, B-1 i B-2) byly vyvíjeny pro případ, že se studená válka změní v horkou.
B-3, jak je nový letoun předběžně západními médii nazýván, přitom nebude představovat generační skok.
Specifikace požaduje radarovou neviditelnost (přesněji obtížnou zjistitelnost) a dolet přes šest tisíc mil (bez upřesnění, zda jde o běžnou, či námořní míli, ovšem jistě přes 9 500 km). To by stačilo, aby nový stroj mohl zasáhnout kdekoliv na světě - i v hloubi čínského či ruského území, poznamenal magazín Forbes. Nosnost bude moci být menší než u B-2, navrhovaného v době „hloupé“ munice. Díky tomu bude B-3 moci být o něco menší, což znamená jednu podstatnou věc - levnější.
Řadu zmíněných parametrů mají i ostatní soudobé strategické bombardéry, a to americké i ruské. Onou „neviditelností“ se však může pochlubit pouze B-2.
Výrobce ikonického B-2 proti „Skunčím dílnám“
Vývoj a výroba nového bombardéru bude každopádně největším novým leteckým kontraktem příštích let. Pentagon vyjde na více než 50 miliard dolarů, nepočítaje další miliardy ze zajištění logistiky a modernizací. Poperou se o něj dvě těžké zbrojařské váhy: Lockheed Martin a Boeing na jedné straně a Northrop Grumman na straně druhé.
Kdo chce stavět nový bombardérLockheed Martin - tvůrce například stíhaček F-16, F-22 či F-35 a průzkumného letounu SR-71. Má 112 tisíc zaměstnanců a roční zisk 3 miliardy dolarů. Northrop Grumman - podílí se na výrobě stíhačky F/A-18, vyvinul „neviditelný“ bombardér B-2 či bezpilotní stroje včetně RQ-4 Global Hawk. Má 65 tisíc zaměstnanců a roční zisk 2 miliardy dolarů. |
A sázky jsou vysoké. „Výsledek může přinést zemětřesení v obranném průmyslu v tom smyslu, že jedna ze soutěžících stran úplně skončí s výrobou vojenských letounů,“ uvedl server The Economist.
Odvolává se na analytika Richarda Aboulafiu, podle kterého může porážka Northropu, zaměstnávajícího celosvětově 65 tisíc lidí, vést k zániku firmy - v roce 2017 se totiž má také zavřít její důležitá výrobní linka letounů F/A-18 v St. Louis. Kdyby měl prohrát Boeing, mohl by podle Aboulafii Northrop koupit.
The Economist doplnil, že krátce před tím, než úřady někomu kontrakt zadají, bývá už favorit jasný. Zde tomu ale tak není a každý z rivalů je silný v něčem jiném.
Byl to právě Northrop, kdo vyvinul ikonický a radarem obtížně zachytitelný bombardér B-2 určený k jaderným útokům v hloubi sovětského vzdušného prostoru. S koncem studené války ale z plánované výroby 132 letounů sešlo, firma jich postavila jen 21 a cena rozpočítaná na jeden stroj - včetně vývoje a dalších nákladů - přesáhla dvě miliardy dolarů. B-2 se nicméně z vojenského pohledu osvědčily a Northrop by se na vývoj nového typu mohl soustředit více než Boeing, který bojuje s časem, aby do roku 2017 dodal letectvu tankovací letouny nové generace. O vytíženosti Boeingu při výrobě civilních letounů nemluvě.
Boeingu nicméně hraje do karet spojenectví s firmou Lockheed Martin. Boeing se vyzná v materiálech a má zkušenosti s konstrukcí velkých letadel. Lockheed Martin zase umí vývoj - dlouhodobě se opírá o elitní vývojový tým Skunk Works, který s trochou nadsázky nezná slovo „nemožné“ a který v minulosti vyvinul například slavný třímachový průzkumný letoun SR-71 Blackbird či stíhačku F-22.
Flotila bombardérů zestárla
Letectvo USA má svým způsobem nepříliš kompatibilní priority: aby se podařilo dodržet termín a zavést nový letoun do výzbroje v roce 2025, aby byla dodržena cena a aby nový letoun byl účinný a snadno modernizovatelný. Je ale zřejmé, že ne všechno se podaří splnit na sto procent.
Současné bombardovací letectvo USA tvoří 76 archaických strojů B-52, dále 61 novějších B-1 a dvacet (jeden havaroval) B-2, přičemž průměrný věk bombardéru je 38 let. Schopnost proniknout kvalitní protivzdušnou obranou přitom mají jen B-2.
Právě kvůli dodržení rozpočtu i časového rámce se celý program bude spoléhat na už vyvinuté technologie a jeho tvůrci musí doufat, že takzvaná modulární koncepce umožní účinně modernizovat jednotlivé komponenty v budoucnosti. Počítá se například s motory Pratt & Whitney F135, vyvinutými pro stíhačku F-35. Zatím není zřejmé, zda bude letoun moci létat i v bezposádkovém režimu.
Jisté ale už teď je, že se kvůli obřímu projektu dala do pohybu armáda lobbistů, bývalých vysokých důstojníků a konzultantů všeho druhu, kteří si u washingtonských úředníků a kongresmanů podávají dveře.
Northrop, zřejmě poučen z případu zmíněného tankovacího letounu K-46, který měl původně vyvinout on, než jej napodruhé dostal Lockheed, spustil agilní marketingovou kampaň. „Jakou revoluci přinese nový pokročilý letoun? Ať už jakoukoliv, zřejmě ho vyrobíme my,“ hlásá na svých inzerátech u snímku něčeho, co může být plachtou zahalená maketa bombardéru.
Letecký průmysl v USA čeká hodně horké léto.
Neviditelný bombardér B-2:
28. března 2013 |
