Vlci se v kraji objevili po 200 letech. Snímek mláděte však pochází z června 2014 z Břehyně. | foto: archiv CHKO Kokořínsko

Vlci se vrátili do středních Čech. Mají klid, prostor i dost potravy

  • 73
Přes dvě století trvalo vlkům, než se vrátili do Středočeského kraje. Jejich výskyt byl loni potvrzen a nedávno se objevily nové důkazy ukazující, že se jim tam daří. V budoucnu by prý mohli vyhledat nové území a zamířit kamkoli.

Na lesní mýtině Národní přírodní rezervace Břehyně-Pecopala na severu Kokořínska se zjevuje vlk. Pak druhý, třetí a čtvrtý. Všechny je zachycuje fotopast. Nedávno sci-fi, dnes už pravidelný jev. Naposledy fotopasti zachytily vlky v půli dubna. Jeden na snímcích chyběl, to však neznamená, že s rodinou nebyl.

Ochránci přírody mají radost, vlk jim pomůže udržet v přírodě, kterou člověk narušil, alespoň přibližnou rovnováhu. Do oblasti se vlci vrátili po více než sto letech – v roce 2013, loni je poprvé zaznamenali také ve středních Čechách.

„Zejména zemědělci či lesníci by mohli mít z přítomnosti vlků také radost,“ míní zoolog Luboš Beran z CHKO Kokořínsko.

„Stavy spárkaté zvěře jsou velice vysoké a zejména s divokými prasaty, daňky nebo muflony si ani myslivci nedovedou poradit a škody na lesních i polních kulturách jsou vysoké. Vlci jim s regulací mohou pomoct,“ dodává. Omezení je podle něj v některých místech takřka žádoucí.

Šelmy v kraji

  • Vlci se ve Středočeském kraji objevili poprvé po 200 letech a pohybují se na teritoriu asi 100 kilometrů čtverečních především v bývalém vojenském výcvikovém prostoru Ralsko.
  • Kromě nich se momentálně na žádné větší šelmy takřka nenarazí. „Rys ostrovid se v kraji údajně vyskytuje velmi vzácně. Výskyt medvěda hnědého nebyl ze středních Čech zatím potvrzen,“ uvádí krajský náměstek pro životní prostředí Marek Semerád. Někteří zoologové však výskyt rysa zpochybňují.
  • Kočkovité šelmy se v kraji nevyskytují už od začátku 17. století, kdy byl v Lipníku u Benátek nad Jizerou odloven rys. Poslední úlovek byl zaznamenán v roce 1697 v kokořínských lesích. Stejně tak kolem 17. století vymizeli i medvědi. Zvířata vyhnalo především pronásledování a odlov člověkem.

Alarmující situaci stavů vysoké zvěře ukazuje i příklad právě z Kokořínska. Početní daňci, divočáci nebo mufloni už tu poškozují lesy i pole a nadměrným pasením brzdí přirozené zmlazování listnatých lesů.

Jenže právě myslivci se návratu vlků bojí. „Na tak poměrně malé ploše a v takovém počtu zvěře se může stát, že pak nebude schopná další reprodukce a vlci, kteří tady nemají žádného přirozeného predátora, ji mohou zcela zničit,“ popisuje předseda mysliveckého sdružení Bezděz Petr Adam. To považuje Beran za nepravděpodobné.

„Rozhodně nehrozí, že by přičiněním vlků některé druhy vyhynuly nebo zmizely,“ říká.

Jak se ukazuje, vlci nedělají velké problémy ani hospodářům. V Libereckém kraji, kam většina CHKO Kokořínsko, kde vlci žijí, spadá, řešili zatím jediný problém. Loni na Štědrý den tu vlčí smečka potrhala ovci.

Protože vlk patří spolu s medvědem, rysem, vydrou, losem a bobrem do skupiny zvláště chráněných živočichů, uhradil škodu šesti tisíc prostřednictvím kraje stát. Farmáři stačilo, že vše včas nahlásil a měl ovce v ohradě.

Ve středních Čechách zatím nebyly problémy žádné. „Do dnešního dne není v kraji evidována ani jedna žádost o vyplacení nějaké škody v souvislosti s výskytem vlků,“ konstatuje náměstek hejtmana pro životní prostředí Marek Semerád.

Čtyři sta tisíc korun kvůli vydře

Kraj podle něj v případě další zvláště chráněné šelmy, vydry, vyplatil rybářům za škody způsobené na rybách asi 400 tisíc korun. „Problém to zatím není a nemyslím ani, že bude do budoucna, a to ani finanční. Myslím, že je napadení ovce výjimkou,“ domnívá se liberecký náměstek pro životní prostředí a zemědělství Josef Jadrný.

„Lidé nemusí mít obavy, plaší vlci se jich bojí,“ dodal Jadrný. Kraje podle něj mají zájem na tom, aby vlci na jejich území žili. „Je to jasný důkaz toho, že je tu příroda v pořádku.“ Středočeské hejtmanství počítá s tím, že se vlci budou šířit dál do středních Čech.

Podle Semeráda je v plánu rozsáhlá informační kampaň, která má veřejnost seznámit s tímto živočichem a informovat o tom, jak by lidé měli postupovat, pokud se s vlky setkají ve volné přírodě. Hejtmanství chce na kampani spolupracovat se zoo v Chlebech na Nymbursku.

Jestli bude mít kampaň smysl, ukáže až čas. Je totiž docela možné, že se vlci hlouběji do středních Čech nevypraví a zamíří opačným směrem, třeba do německo-polské Lužice. To, že v budoucnu budou hledat nová území, je však takřka jisté.

„Vlčí smečka potřebuje teritorium o rozloze nejméně sto kilometrů čtverečních,“ popisuje Beran s tím, že na takovém území žije v našich podmínkách maximálně deset vlků. Větší smečky jsou výjimka.

„Pokud se smečka znovu rozmnoží a rozroste, je možné, že si odrostlejší vlci budou hledat nová teritoria. A jestli je nezastaví nějaká bariéra, například dálnice s nevhodně připravenými přechody pro zvěř nebo taková, která žádné přechody nemá, mohou zamířit kamkoli,“ uvažuje zoolog.

Možná budou další vlčata, těší se zoologové

Jedním z míst, kam by mohli vlci zamířit, je například jižní část CHKO Kokořínsko – Máchův kraj. Vlci se tu mohou usadit leckde, při výběru stanovišť totiž nejsou podle Berana nijak zvlášť vybíraví. Potřebují prý hlavně klid a dostatek potravy.

Ochránci přírody mají o vlcích zprávy především díky systému rozmístěných fotopastí. Jednu z pastí, které systém tvoří, přitom nedávno někdo ukradl.

„Sledování vlků se naštěstí ztráta příliš nedotkne, ukradená fotopast ležela mimo nejpřísněji chráněné území a vlky zatím nezachytila. Zůstává nám soustava dalších zařízení, která vlky nadále monitorují,“ říká Beran.

Vlci už našli nový domov na jihu Čech:

16. února 2015