Proruští separatisté v Vuhlehirsku (10. února 2015). | foto: Reuters

Rusko stála válka na Ukrajině miliardy, vyplývá z dat zavražděného Němcova

  • 1257
Válka na východě Ukrajiny stála Rusko během deseti měsíců v přepočtu 25,6 miliardy korun. Uvádí se to ve zprávě nazvané "Putin. Válka", kterou vypracovala skupina expertů s využitím materiálů shromážděných bývalým předákem ruské opozice Borisem Němcovem, zavražděným koncem února v Moskvě.

Zpráva se podle ruské agentury RBK zabývá ztrátami ruského rozpočtu a armády vyplývajícími z ruské anexe ukrajinského Krymu a následné „účasti ve vojenské kampani“ v Doněcké a Luhanské oblasti na východě Ukrajiny. Hodnocení toho, kolik stojí Rusko válka s Ukrajinou, vypracoval ruský ekonom Sergej Alexašenko na základě materiálů posbíraných zavražděným opozičníkem Borisem Němcovem (více o jeho vraždě zde).

Boje v Donbasu

Tři ukrajinští vojáci byli v posledních 24 hodinách zabiti při přestřelkách v Doněcku a u obce Ščasťa v Luhanské oblasti. Na tiskové konferenci v Kyjevě to prohlásil armádní mluvčí Andrij Lysenko. Ohlášené ztráty jsou největší od středy minulého týdne, kdy v Donbasu padlo pět ukrajinských vojáků. Z porušování příměří mezi ukrajinskou armádou a povstalci se vzájemně obviňují obě strany.

Ukrajinský parlament v úterý v prvním čtení podpořil zákon, který legalizuje zapojení cizinců do jednotek ukrajinské armády. Zákon umožní občanům cizích států uzavírat kontrakt s armádou a bojovat v jejích řadách, a to i při bojových operacích na východě země. Navrhovatelé zákona doufají, že přítomnost cizinců omezí povolávání ukrajinských branců v rámci mobilizace.

Zmíněných 53 miliard rublů (25,6 miliardy korun) jsou podle Alexašenka náklady na podporu dobrovolníků a povstalců a na provoz a údržbu techniky. Pokud jde o výdaje určené pro běžence z regionálních rozpočtů, od července loňského roku dosáhly 80 miliard rublů.

Kromě toho Alexašenko spočítal, že od anexe Krymu ruští občané přišli ze svých mezd o dva biliony rublů a z úspor o 750 miliard rublů. Základ těchto výpočtů podle ekonoma vychází z dodatečného zvýšení cen o 5,5 procenta v důsledku západních sankcí vůči Rusku a odvetného embarga z ruské strany.

Zpráva se zaměřuje také na počet ruských vojáků, kteří zemřeli na východě Ukrajiny, píše agentura RBK. Nejméně 150 jich zemřelo v srpnu loňského roku. V lednu a únoru letošního roku pak zemřelo 70 ruských vojáků při obraně města Debalceve.

Rodiny loni zabitých vojáků už obdržely kompenzaci ve výši dvou milionů rublů. Vyplacení odškodného za letošní oběti bojů však podle zprávy dosud neproběhlo (vše o situaci na Ukrajině najdete zde).

Zeď mlčení a strachu

Tým odborníků, kteří dokončili Němcovem započatou studii, vedl opoziční politik Ilja Jašin, na něhož se Němcov tři dny před svou smrtí obrátil s prosbou o spolupráci, uvedlo ruské vysílání rozhlasové stanice Rádio svoboda.

Po vraždě Jašin prohlásil, že považuje za svou povinnost práci dokončit. „Úkol to nebyl snadný, protože mnohé tiskárny odmítly dokument vytisknout, údajně pod tlakem ruských úřadů,“ řekl Jašin.

Vražda Němcova

Němcovova zpráva o vměšování Ruska do situace v Donbasu vyšla nakonec nákladem 3000 výtisků a bude zveřejněna i na internetu. „Věděli jsme, že tlačíme na bolavé místo. Naším cílem je vyvrátit lež. Pro Putina je vždycky krajně nepříjemné, když je ze lži usvědčen,“ řekl Jašin.

Po únorové vraždě Němcova ruská policie provedla v jeho bytě prohlídku a zabavila veškeré písemnosti a datové nosiče. Do rukou vyšetřovatelů se dostala i část Němcovovy dokumentace pro připravovanou studii.

Skupina vedená Jašinem pak ztracené dokumenty shromažďovala týden. Mnozí lidé, s nimiž Němcov spolupracoval, se po jeho násilné smrti báli promluvit. „Naším největším problémem byla zeď mlčení a strachu,“ prohlásil Jašin.

Hlavními osobami, které se na přípravě zprávy o Donbasu podílely, byli kromě Jašina zpravodaj listu Kommersant Ilja Barabanov, který bojiště v Donbasu mnohokrát navštívil, a funkcionář ruské opoziční strany Jabloko Lev Šlosberg, který byl loni surově zbit po zveřejnění zpráv o tajných pohřbech ruských vojáků zabitých na východní Ukrajině.

Boje v okolí Doněcku v srpnu 2014:

12. srpna 2014

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video