Přitom Ostrava dávala fanouškům naději, že se zopakuje báječný rok 2004, kdy bylo národní mužstvo krůček od medaile. Jenže letos zbude z euforie nepříjemná otrava. Je těžké najít původce, ale slovenský hokej potřebuje, aby se našel alespoň protijed.
„Jsem zklamaný, je to velká rána,“ řekl legendární Jozef Golonka při návštěvě nedělního zápasu s Ruskem, kdy statečně bojující Slováci vyválčili alespoň bod.
#iDNESjeHOKEJŽivé odpolední studio Po. 4. 5. Petr Bříza a Marek Černošek Každý všední den v 15.00 |
Podle Golonky není vinen český trenér Vladimír Vůjtek. Respektovaný (ale možná až moc klidný) kouč se nechal přemluvit, ať zůstane šéfem lavičky do „domácího“ mistrovství světa. Před turnajem i on doufal, že slovenský tým dovede alespoň do čtvrtfinále. „Nezvládáme to psychicky,“ prohlásil Vůjtek po klíčové prohře s Norskem 2:3.
Slováci náročný úvod s outsidery nezvládli, svazovala je nervozita z očekávání příznivců na narvaných tribunách vítkovické ČEZ Arény.
Zlepšili se až proti silnějším soupeřům, přesto nezvítězili a sen o čtvrtfinále mizí.
„Něco nefunguje, chemie mužstva není dobrá,“ všiml si Golonka. V současném kádru je 12 vicemistrů světa z Helsinek 2012. Hlavní hvězdou měl být Marián Gáborík, loňský vítěz Stanley Cupu. Jenže 33letý střelec nepřesvědčil. Tři góly v šesti zápasech jsou na takového hráče málo.
Kapitán Tomáš Kopecký se neprosadil až do neděle vůbec, trenérský štáb v čele s Vůjtkem dokonce na jeden zápas Jágrova spoluhráče z Floridy vyndal ze sestavy. „To se ještě nestalo,“ divily se osobnosti slovenského hokeje včetně Golonky.
Týmu chyběl lídr, který by mužstvo vyburcoval. Pamatujete na rok 2010, kdy Jaromír Jágr pronesl legendární projev o líbání pr....? Češi se po porážce s Norskem odrazili ke zlatu. U Slováků byl klid. Čo už...
Ani nastupující generace se nedokázala z křeče vymanit. Hlavně od detroitské dvojice Tomáš Jurčo, Tomáš Tatar se čekalo, že tým posílí. Na toho druhého bohužel sedí dvojsmyslný vzkaz slovenským hokejistům, který se objevil v hledišti v sobotu: „Hrajete jako Tataři.“
„Necítím se v pohodě,“ přiznal na pondělním tréninku 24letý útočník. Citelná byla ztráta nemocného mladíka Martina Réwaye, který je považován za obrovský talent. Ale má komplikovanou povahu. Nejspíš by pomohl i zkušený bostonský obránce Zdeno Chára, vůdce stříbrného týmu z roku 2012.
„Reprezentace není otázka peněz, ale cti. A mám takový dojem, že čest naši chlapci trochu přehlédli,“ řekl Golonka.
Bolest slovenského hokeje trochu tiší fakt, že národní tým nejspíš nebude muset bojovat o účast na olympiádě 2018 v nevyzpytatelné kvalifikaci, Pchjongčchang by Slovákům unikl pouze v případě, že by Bělorusko bylo v konečném pořadí MS o šest míst výš.
Tohle však není potřebný lék. Podobně jako v Česku je slovenský hokej podfinancovaný, prostředí ovládá klientelismus a politické zájmy. Málokdo má vůli něco změnit.
Důležité bude červnové „konzilium“, kdy hokejový svaz zvolí nového prezidenta, určí se Vůjtkův nástupce u áčka. Množí se hlasy, že by podle českého vzoru měli vyléčit slovenský hokej „zlatí hoši“. Uspějí Šatan, Pálffy, Stümpel, Handzuš a spol.?
