Hned v prvním utkání na mistrovství dostal pět gólů od Američanů, ale pak postavil zeď a udržel tři nuly za sebou proti Dánsku, Norsku a Slovinsku. Pravda, někdo může namítnout, že měl štěstí na dobrý los, to však Rinneho výkon nijak nesnižuje.
Sympatický brankář, který chytá v NHL za Nashville, kapituloval až ve 46. minutě duelu s Běloruskem, kdy ho překonal centr třetí formace Jevgenij Kovyršin. Byla to povedená střela, která mířila přesně pod horní tyč.
Uplynulo tak přesně 237 minut a 5 vteřin hry od okamžiku, kdy Rinneho naposledy překonal Američan Nick Bonino. V tom utkání neměl finský brankář svůj den, inkasoval celkem čtyřikrát. Tehdy by nikdo netipoval, jak moc se zvedne a spolu s ním celé Finsko.
„Za to číslo musím říct velké díky hlavně mým spoluhráčům, kteří přede mnou odváděli opravdu dobrou práci. Bez nich by ze mě nebyl rekordman,“ pravil Rinne.
Jsou to možná až příliš skromná slova. Je pravda, že Finové hrají v defenzivě precizně (nulu vychytal i náhradník Saros proti Slovensku a tým Suomi tak celkově neinkasoval dlouhých 288 minut), ovšem Rinne často vytasí zákroky skoro až z říše divů.
Jeden takový se mu povedl i v utkání s Běloruskem, kdy v oslabení tři na pět a navíc za stavu 0:1 chytil tutovku Gavrusova, který už dorážel do prázdné. Rinne seděl na zemi, ale proti střele z brankoviště dokázal nastavit lapačku.
Jen díky tomu Rinneho spoluhráči dokázali předvést obrat na 2:1. „Jen mě mrzí, že jsem pak dostal dostal gól při power-play Bělorusů. Vždyť do konce chybělo už jen pár desítek vteřin,“ litoval 32letý brankář.
Smutný však rozhodně nebyl, po zápase mu na tváři hrál úsměv. Zaprvé díky tomu, že Finové nakonec vyhráli po nájezdech, a zadruhé díky tomu, že osobní rekord už mu nikdo nevezme. A nejspíš hodně dlouho. Vždyť Lašák se z něj mohl radovat 11 let.
Když Slovensko na šampionátu 2004 válelo a poráželo jednoho soupeře za druhým, neinkasoval 206 minut a 26 vteřin. A právě Slováci mohou Rinnemu děkovat, i on stále drží jejich sen o postupu do čtvrtfinále.
