České veterány v Moskvě čekalo přes padesát bývalých sovětských spolubojovníků, kteří se zapojili do osvobozování Československa na sklonku druhé světové války.
Český prezident v rusky proneseném projevu řekl, že přijel do ruské metropole uctít nejen památku těch, kdo zemřeli při osvobozování Československa, ale všech sovětských občanů, vojáků i civilistů.
Přehlídku v Moskvě uvidíte na iDNES.cz živě |
„Obrovské díky všem, kdo naplnili své životy a bojovali za svou vlast, ať ruskou, nebo českou,“ prohlásil Zeman.
Ruské ministerstvo obrany v těchto dnech zveřejnilo několik dosud nepublikovaných dobových dokumentů z válečných let 1943-1945, které se týkají působení československé vojenské mise v Moskvě a prvního československého armádního sboru v SSSR. Mezi dokumenty je například podrobná informace sovětského velení o stavu československých vojenských jednotek v Sovětském svazu z června roku 1944.
Miloš Zeman je v Moskvě. Pozdravil se s prezidentem Vladimirem Putinem:
Uvádí se v ní mimo jiné, že československý sbor měl v té době 12 783 bojovníků. V období mezi říjnem 1943 a květnem 1944 padlo podle sovětských statistik 285 československých vojáků a zraněno jich bylo 346.
Zveřejněn byl rovněž dopis vrchního velitele československé branné moci Sergeje Ingra sovětskému vůdci Josifu Stalinovi z října 1944. Československý generál v něm děkuje za to, že příslušníci československého sboru mohli po boku Rudé armády vstoupit na území své vlasti.
Mezi dokumenty je také výkaz velitele československého sboru Karla Klapálka o bojové činnosti mezi březnem a dubnem 1945 nebo dopis šéfa vojenské mise v SSSR Heliodora Píky Stalinovi z konce května 1945, obsahující žádost o vyvedení československých jednotek z velitelské pravomoci Rudé armády.
Ještě před odletem uctil Miloš Zeman válečné oběti v Praze na Vítkově:
