Patří mezi největší talenty své věkové kategorie. Má za sebou už dvě sezony v NHL, v níž se stal nejmladším finským hráčem, který kdy skóroval. Alexandru Barkovovi se to povedlo hned v prvním zápase. O jeho schopnostech svědčí i to, že ve finské lize válel už v šestnácti nebo že si loni v únoru zahrál na olympiádě v Soči. Tak moc mu trenéři věří.
K lídrům Seveřanů patří i na světovém šampionátu v Česku a třeba Jaromír Jágr, klubový spoluhráč z Floridy, o něm mluví jenom v superlativech. Barkov reaguje: „I Jágr je úžasný. Pořád je to vynikající hokejista, který si drží vysokou úroveň. Ale něco vám řeknu.“
Povídejte.
Když k nám Jágr přišel, tak jsem tomu nemohl uvěřit. Rychle jsem šel na internet, vyťukal nhl.com a překontroloval si to. Když se pak objevil v kabině, bylo to trošku divné. Byl jsem nesvůj. Ale rychle jsem s ním začal hrát ve formaci a on se mnou neustále mluvil. Na střídačce i na ledě. Brzy jsem zjistil, že je úplně normální a příjemný. Je super být s ním.
V čem je Jágrovo kouzlo?
Je to úžasný hráč, pořád na sobě tvrdě pracuje na ledě i mimo něj. Zkrátka profesionál každým coulem. Každý den ho sleduju a snažím se od něj něco naučit. Je to hrající legenda.
Cítíte, že s ním v sestavě může Florida za rok konečně dosáhnout na play-off?
Samozřejmě, že s ním budeme lepší. Myslím, že máme na to, abychom postoupili. Jágr je lídr, každý za ním jde a následuje ho. Jde příkladem.
Být centrem Jaromíra Jágra je však hodně ošidné. Jak se s tím vyrovnáváte? Přizpůsobujete se mu?
Zas tak dramaticky bych to neviděl. Řekl mi, ať hraju svou hru a přihrávám mu. To je celé, ničím jiným mě nezatěžuje.
Hrát na Floridě, to musí být nádhera, co?
To je jasný. Vždycky jsem snil o tom, že budu hrát v NHL. Jsem mladý a už se mi to povedlo, navíc na Floridě. Je to hodně příjemné místo. Sice není úplně hokejové, ale nelituju. Je tam teplo. Moc si vážím toho, že tam můžu být.
A jak se vám líbí v Ostravě?
Je to tu fajn. Česko bylo vždycky hokejovou zemí. Je tu parádní atmosféra, diváci hlasitě fandí... Co víc si můžu přát?
Přestože jste dost mladý, máte už dost zkušeností z národního týmu. Jak třeba vzpomínáte na olympiádu v Soči?
Jojo, tam jsem sice odehrál jenom dva zápasy, ale spoluhráči mi tam hodně pomohli a vlastně i díky tomu jsem se mohl dostat sem na mistrovství. Tady se už cítím dobře a sebevědomě. Rád hraju za Finsko a v každém zápase za ně chci odvést nejlepší výkon.
Proč jste si vybral Finsko, když jste vlastně napůl Rus?
Moji rodiče jsou Rusové, ale já se ve Finsku narodil, mám tam přátele, chodil jsem tam i do školy, takže se cítím jako Fin. Proto jsem vůbec nepřemýšlel, že bych si vybral Rusko. Hrát za Finsko byl vždycky můj sen. Teď jsem tady a užívám si každý moment.
Jak byste popsal svůj vztah k Rusku?
Je to moje druhá země, mám také ruské občanství a s rodiči se doma bavím rusky. Ale všechno ostatní ve mně je finské. Tam je můj domov.
Přesto pro vás musí být zvláštní, když nastupujete proti Rusku. Jak to prožíváte?
Jasně, je logické, že to je vždycky trošku jiný zápas než proti jiným soupeřům. Ale dělám všechno pro svou zemi a chci vyhrát.
Finský útočník Alexander Barkov (uprostřed) slaví se spoluhráči gól.
Co je na Finsku nejkrásnější? Co tam máte rád?
Mám rád finskou zimu, sníh a lyžování. To je na Finsku úplně nejlepší. Moje přítelkyně je také Finka, mám tu zemi prostě rád.
Váš otec je bývalý hokejista, který hrál za Rusko i na mistrovství světa. Co vám řekl na vaše rozhodnutí?
Jemu to bylo jedno, nemluvil mi do toho, jakou zemi si vyberu. Je to rodilý Rus, strávil tam většinu kariéry, proto bylo logické, že bude hrát za Rusko. Můj příběh je trošku jiný. Já se narodil ve Finsku, kde táta odehrál spoustu sezon za Tapparu, žiju tam celý svůj život, proto jsem si vybral Finsko. Jemu to nevadí.
Co si myslíte o šancích Finska na mistrovství světa?
Myslím, že tu máme velice dobrý tým plný šikovných hráčů a opravdu dobrého gólmana – vlastně jednoho z nejlepších na světě. Myslím, že máme velice dobré šance na úspěch.
Vy sám pro něj děláte hodně: po tréninku jste zůstal na ledě o dvacet minut déle a piloval dovednosti. To máte ve zvyku vždycky?
O tom nepochybujte. S Floridou jsme se nedostali do play-off, proto jsem přijel do Ostravy a chci tu vyhrát každý zápas. Člověk musí pracovat na každém detailu. Když jsem byl malý, chodil jsem na lekce bruslení, pořád jsem jenom trénoval. Myslím, že pro mladé hráče je hodně důležité být hodně na ledě.
