Volební místnosti se po celé Británii otevřely v 7:00 místního času (v 8:00 SEČ), hlasování probíhá až do desáté hodiny večer. První předběžné výsledky se očekávají už během noci na pátek.
Všichni předsedové největších politických stran odevzdali svůj hlas již ráno. Mezi prvními byl v půl deváté předseda strany UKIP Nigel Farage ve zjevně dobré náladě. Na šéfa labouristů Eda Milibanda čekaly v severoanglickém Doncasteru zástupy reportérů, stejně jako na jeho hlavního soka a předsedu konzervativců Davida Camerona v Oxfordshiru.
Británii čekají volby o chlup. Nasměrují království ven z Unie? |
Většina volebních místností je na školách a v dalších obecních objektech, ale některé jsou i v hospodách; v jednom případě se hlasuje ve veřejné prádelně a v jednom okrsku volební urnu dokonce umístili do školního autobusu.
Volby se odehrávají za až nebritsky slunného počasí. To by se podle mnoha pozorovatelů mělo projevit vysokou volební účastí, která by mohla být výhodná především pro dosud opoziční Milibandovy labouristy.
Vysokou volební účast zatím vykazuje korespondenční hlasování. „Už máme osmdesátiprocentní účast u korespondenčních hlasů, což myslím ukazuje zájem o volby,“ citovala agentura AP volební komisařku v Edinburghu Sue Bruceovou.
Těsné výsledky a hledání koalice
Předvolební průzkumy předpovídají, že obě nejsilnější strany obsadí v Dolní sněmovně 270 až 280 křesel z celkových 650. I když se konzervativci stanou nejsilnější stranou, jejich šance na vládnutí jsou menší, protože mají k většině 326 hlasů dál než labouristé. Při sestavování koalice mohou počítat jen s liberálními demokraty a severoirskou Demokratickou unionistickou stranou.
Britain's most badass polling station? At the Royal Artillery Museum in Woolwich pic.twitter.com/USt8cyR6n6 (via @lipsticklori)
Naopak labouristé mohou získat podporu dalších menších stran, jako jsou Zelení. Klíčová však bude Skotská národní strana (SNP), která stojí v čele snah o nezávislost Skotska. Ve Skotsku nejspíš rozdrtí dosud dominantní labouristy, to však konzervativcům premiéra Davida Camerona nijak nehraje do karet.
Šéfka SNP Nicola Sturgeonová jednoznačně řekla, že bude proti jakékoli vládě, v níž budou ve Skotsku hluboce nepopulární konzervativci. Nebrání se spojení s labouristy, ti však před volbami uvedli, že do koalice s SNP nepůjdou.
Poslední průzkumyČtyři finální průzkumy mínění potvrzují, že výsledek čtvrtečních parlamentních voleb v Británii bude velmi vyrovnaný. Podle onlineové sondáže severu Panelbase by měla o dva procentní body vyhrát Labouristická strana se ziskem 33 procent hlasů. Druhé Konzervativní straně průzkum přisoudil 31 procent a Straně nezávislosti Spojeného království (UKIP), která je pro odchod Británie z Evropské unie, 16 procent. Koaliční partneři konzervativců prý mohou počítat s osmiprocentní podporou. Další dvě sondáže předpověděly vítězství konzervativců premiéra Davida Camerona o jeden procentní bod. Účastníci čtvrté ankety dospěli k nerozhodnému výsledku souboje dvou hlavních politických stran v zemi. |
Analytici očekávají, že velké ztráty zaznamená dosavadní koaliční partner toryů, liberální demokraté. Jejich voliči na ně zanevřeli kvůli vládním škrtům a především kvůli porušenému předvolebnímu slibu nezvýšit školné na univerzitách. Nejisté je i zvolení šéfa strany Nicka Clegga v jeho okrsku v Sheffieldu (na poslední výsledky průzkumů a přepočet na mandáty se můžete podívat zde).
Ať už volby dopadnou jakkoli, jisté jsou dlouhé povolební jednání o sestavení funkční koalice.Sestavování vlády bývalo v Británii rychlý proces. Vládní většinu získali buď konzervativci, nebo labouristé a nový premiér se stěhoval do Downing Street několik hodin po oznámení výsledků voleb.
Už poslední volby v roce 2010 byly v tomto směru výjimkou, protože v Británii poprvé od druhé světové války vznikla koaliční vláda. Tentokrát se zdá, že vyjednávání bude trvat podstatně déle než minule. Limitním datem je 27. květen, kdy by královna měla podle tradice přednést v parlamentu program nové vlády.
Kritizovaný volební systém
Volební systém Velké Británie je již mnoho let terčem kritiky. Britové volí podle jednokolového většinového systému, který mimo jiné znamená, že poslanec může být ve svém okrsku zvolen i menšinou hlasů. Všechny hlasy v daném volebním obvodě odevzdané neúspěšným uchazečům propadají, takže malé strany mohou sice po celé Británii získat desetitisíce hlasů, v Dolní sněmovně však neobsadí jediné křeslo.
Počet volebních obvodů je určen počtem volených poslanců, neboť pro volby do Dolní sněmovny platí zásada - za jeden obvod jeden poslanec. V současnosti je jich tedy 650. Pro zajištění většiny je tedy potřeba alespoň 326 mandátů.
Voličem je ve Velké Británii od roku 1969 každý britský občan (s výjimkou vězňů a nesvéprávných osob), jenž dosáhl věku 18 let, ale i občané zemí Společenství (Commonwealthu) a Irské republiky žijící trvale na území Británie. Volit se může i korespondenčně či v zastoupení, volit mohou i občané žijící v cizině. Řádné volby se v Británii konají jednou za pět let, podle tradice připadají vždy na čtvrtek.
Premiér David Cameron u voleb:
