V Ralsku likvidují obří těžní věž, poslední památku na dobývání uranu

  • 6
Tiše a bez velké pozornosti se během nadcházejícího týdne k zemi poroučí těžní věž v uranovém dolu Hamr I., symbol zdejšího hornictví. Bezmála padesátimetrový ocelový kolos byl poslední připomínkou toho, že se v oblasti těžila uranová ruda.

V srpnu, až se odstřelí dvaaosmdesát metrů vysoký komín, již v místě bude jenom planina.

Těžní věž se původně měla také odstřelit trhavinou, nakonec ji dělníci rozebírají autogeny a jeřábem. To má trvat týden.

„Při odstřelu by hrozila seismická vlna, která by ovlivnila výšku zásypu pod věží,“ vysvětlil Břetislav Kračmer, likvidátor dolu.

Rozebrání věže rovněž umožní uchování její horní části pro potřeby památníku, jež v místě nakonec vyroste.

„Zachována zůstane kolovnice a dvě lanovnice, které se stanou pilířem,“ upřesnil Ludvík Kašpar, náměstek závodu Diamo ve Stráži pod Ralskem, které důl likviduje.

Zbylé plochy se zatravní a zalesní. Suť, která ze zbouraných budov zbude, pak Diamo uloží na svém odkališti ve Stráži pod Ralskem.

Památník vyroste v místě dolu příští rok, kdy si Diamo připomene 50 let od počátku uranové těžby v Ralsku. S tou se začalo v roce 1966, důl pak sloužil dalších 30 let, než jej uzavřeli.

Po celou dobu patřil mezi nejmodernější doly, v nichž probíhala těžba pomocí strojů a pásových dopravníků.

V okolí probíhala ještě chemická těžba uranu, která byla mnohem škodlivější, zůstalo po ní v podzemí obří jezero kyseliny sírové o rozloze 27 kilometrů čtverečních. Čerpání jedovatých roztoků ze země bude probíhat minimálně do roku 2037.

„Zelená louka bude v Ralsku v roce 2042. Bude to stát obrovské peníze, v září minulého roku jsme na příští tři roky rekultivačních prací uvolnili čtyři a půl miliardy korun,“ sdělil letos v lednu při návštěvě Ralska ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek.