Stavba železničního tunelu u Kyšic. (16. dubna 2015) | foto: Ladislav Němec, MAFRA

Ražba nejdelšího tunelu pro vlaky je pomalejší, hotovo je tři sta metrů

  • 42
Obří razicí štít Viktorie, který u Plzně provrtává vrchy Homolka a Chlum, se prokousává horninami pomaleji, než inženýři počítali. Ze 4150 metrů dlouhého jižního tubusu, kterým budou jezdit vlaky směrem na Prahu, vykousal po čtvrt roce od zahájení prací necelých 300 metrů. Zprovoznění tunelu v roce 2017 zatím ohrožené není.

„Postup je každý den jiný. Někdy pokročíme za den o plánovaných 15 metrů, někdy jen o jeden metr. V podzemí jsou trošku jiné podmínky, než ukazovaly sondy, ale to bývá běžné,“ říká František Polák z firmy Metrostav.

Muže řídící 115 metrů dlouhý štít brzdí v rychlejším ražení lepivé složky v horninách a kolísání podzemních vod. Někdy je v místě ražby sucho, jindy tam voda crčí proudem.

„Přítoky spodní vody jsou velice nepravidelné, s deštěm na povrchu nemá její výskyt nic společného. Tohle ale sondy, kterých bylo po trase velké množství, nemohly odhalit,“ dodává Polák. Podle něj je ale v hotové části tunelu sucho.

Jakmile štít vyrazí ve skalách dva metry tunelu, zastaví se. Speciální vozítka dovezou do štítu betonové profily, které stroj automaticky seskládá do prstence a vytvoří tak kompletní stěny tunelu. Jejich přesné dosednutí a nasměrování zajišťují speciální gumové válečky. Tento postup se bude opakovat celých 4 150 metrů ražení prvního z tunelů.

Tvrdší horniny štít čekají v poslední třetině ražby

První dvě třetiny tunelu, od Kyšic zhruba k úrovni odvětrávací šachty mezi Újezdem a Bukovcem, by se razící stroj měl prokousávat zejména břidlicemi. Jakmile se obří Viktorie dostane pod Chlum, čeká ji rubání v mnohem tvrdším spilitu. V něm bude muset kolos zvládnout ražení tunelu i do oblouku.

Projektanti odhadují, že se Viktorie prokouše na plzeňský konec prvního z tunelů letos v listopadu. Pak se vrátí zpátky do Kyšic a bude razit severní tunelovou rouru pro směr jízdy z Prahy do Plzně.

Proč se historicky největší razicí štít na území republiky jmenuje Viktorie? „Jméno bylo zvolené s ohledem na plzeňský region. Především ale jeho český význam - vítězství - symbolizuje, že se po letech plánování, příprav a překonávání obtíží podařilo uvést stavbu do života,“ vysvětloval při lednovém křtu mluvčí Správy železniční dopravní cesty Jakub Ptačinský.

Na poli pod Chlumem už pomalu startují práce na druhém tunelovém portálu a budoucím napojení kolejí na současnou trať. Už je tam stržená ornice, na okraji parku v Potoční ulici musela budoucím kolejím ustoupit řada stromů. Teď na jejich původním místě bagry rovnají plochu pro budoucí kolejiště.

Od června bude cestování komplikovat výluka

Stavební ruch je i podél celé trati od Chlumu k hlavnímu plzeňskému nádraží. Podle Františka Poláka z Metrostavu se stavbaři vrhli na přípravné práce před velkou výlukou, která podle harmonogramu začne v červnu a skončí v listopadu.

„Výluku máme ohlášenou, bude tam jednokolejný provoz. Mírně upravíme jízdní řády, aby byl dopad na cestující co nejmenší,“ řekla mluvčí Českých drah Radka Pistoriusová. Na jedné koleji si budou muset vystačit vlaky mezi Plzní a Chrástem. 

Rekonstrukce železničního koridoru mezi Rokycany a Plzní bude stát bezmála čtyři miliardy korun, samotný tunel spolkne asi polovinu z této částky. Tunel je vyprojektovaný a stavěný i pro využití v budoucnu vysokorychlostní železnicí, jež bude využívat rychlosti nad 200 kilometrů v hodině. Koridory jsou vesměs stavěné na rychlost 160 kilometrů v hodině.

23. ledna 2015