V pražské O2 areně je bude hnát vřava z tribun a obrovský zájem lidí, prakticky každý jejich krok bude pod drobnohledem. To zde v pražské Hostivaři, kousek od zelenajících se lesů a pod dohledem potoka Botiče, je všechno naopak.
„Platí, že kdo tady nemá co dělat, neprojde,“ říká majitel hotelu Viliam Sivek – a jeho slova potvrzují nejen zábrany, ale i muži ze security a policie, kteří okolí Selského dvora hlídají.
Klid a soukromí, to je logicky jeden z hlavních požadavků hokejové reprezentace. V Sivekově hotelu na to najdou ideální podmínky. I proto, že majitel má jakožto bývalý prezident hokejové Sparty k jejich sportu velmi blízko.
„Reprezentace u nás už předtím byla třikrát na soustředění. Trošičku jsme si osahali, co kluci potřebují: v první řadě klid, soukromí, dobré jídlo, dobré spaní. A to mají,“ popisuje Sivek.
Vevnitř se na dvoře točí bývalé mlýnské kolo, v kuchyni vládne frmol, personál ladí detaily. Reprezentanti jsou zrovna na tréninku; v době, kdy Selský dvůr obývají, je novinářská návštěva logicky nemyslitelná. Trenér Vladimír Růžička dbá na to, aby přípravu nenarušilo vůbec nic.
„Myslím, že naši kluci jsou velmi skromní, ukáznění,“ říká Sivek. „Víte, třeba Rusové mají v Ostravě 51 jednolůžkových pokojů, u nás mají kluci 14 dvoulůžáků a osm „jedniček“; tak, jak zní reglement, který by měl být platný pro všechna mužstva. Češi jsou jeden tým a jsem rád, že jsme jeho součástí.“
V kuchyni se o dobrou náladu hokejistů stará cenami ověnčený šéfkuchař Patrik Bečvář. Také detaily jako jídlo a ubytování mohou rozhodovat o konečném (ne)úspěchu, proto jsou hostitelé připraveni.
„Když jsme se v pondělí o půl 11 večer dozvěděli, že je potřeba dodat kefír nebo jiný druh mléka, tak ho zkrátka v úterý v šest ráno měli na stole,“ popisuje Sivek. „Mít tu český národní tým je pocta a odpovědnost a taky se k tomu tak stavíme. A jsem přesvědčen o tom, že by se k tomu tak stavěl mnohý český hoteliér.“
Třeba bude mít bydlení na okraji Prahy podobně pozitivní efekt, jako když Čechoslováci při MS 1972 dojížděli do Průhonic. Tehdy turnaj skončil zlatem a kapitán František Pospíšil tvrdil, že týmu prospěla i izolace; to, že byl daleko od davů. Doba se však změnila.
„Někde psali, že tu ženy mají zakázaný přístup jako na Karlštejn. Ale o tom, jestli vkročí žena do hotelu nebo ne, nebudu rozhodovat já, ale Vláďa Růžička,“ usměje se Sivek ohledně případných návštěv rodin. „Jinak ale samozřejmě platí pravidlo, že hotel je pod dohledem security.“
Pokud Češi uspějí, zažila by dlouholetá manažerská tvář hokejové Sparty dvojí vítězství. Nejsou to ani dva roky, co Selský dvůr zaplavila voda po vypouštění Hostivařské přehrady.
„Bylo to děsivé, hotel plný hostů, devět hodin ráno a přišla sem vlna – to nebyla povodeň, ale řízené tsunami. Voda nám spláchla i vajíčka ze stolů, lidi jsme vynášeli ven, odplavala auta klientů. Kdo zažil povodeň a měl v domě metr šedesát až metr osmdesát vody, ví, o čem mluvím. Dům se celý musel přestavět a já měl s podnikáním namále,“ vzpomíná hoteliér Sivek.
A dodává: „Je určitá satisfakce nejen pro mě, ale pro celou mou rodinu, že se nám podařilo dát hotel do dvou let do takové fazony, že je na TripAdvisoru hodnocený na 4. místě v kategorii Nejvýhodnější hotel a na 25. místě jako Nejoblíbenější hotel v Česku. No a vidíte, teď v něm bydlí Jágr a spol., jak to novináři používají. Když se zeptáte mě, odpovím: Bydlí zde český národní tým.“
