Právě pondělní přelet dvou stíhaček gripen nad Pražským hradem se stal největším tahákem hradních oslav výročí konce války.
„Všechno proběhlo přesně podle plánu. Ráno byl asi v osm hodin zkoušen ceremoniál, kde se vše časově ladilo. A ačkoliv pak akce nabrala 1-2 minutové zpoždění, nemělo to na to žádný vliv,“ uvedl pro iDNES.cz velitel Hradu plukovník Petr Cupák.
Průlet gripenů nad Hradem
Stíhačky nad Hradem nad katedrálou sv. Víta proletěly krátce po 16. hodině ve výšce asi 200 metrů a rychlostí 400 km/h, což je jejich nejnižší možná rychlost.
Z Hradu byly gripeny viditelné asi pět vteřin, z jiných míst ale až dvě minuty.
„Hrad má vysoké budovy, pokud byl někdo na místě s výhledem napříč Prahou, jako je Karlův most nebo nábřeží, mohl přelet pozorovat 1-2 minuty. Gripeny byly totiž vidět již když kroužily nad Kbely, poté průlet nad Hradem a točivá zatáčka nazpátek,“ dodal Cupák.
Kromě pražských mostů, které gripeny kopírovaly, pak byl nejlepší výhled z Letenské pláně. Tam letouny ztrácely výšku a byly vidět lépe než jen dvě tečky na obloze.
Nad Petřínem pak letouny čekala levotočivá zatáčka zpět směrem k Čáslavi. Podle Cupáka proletěly gripeny nad Hradem poprvé od roku 2004. „Pro ty, kteří chtěli vidět přelet co nejdéle a nemuseli je mít tak blízko, aby viděli profil letadla, bylo ideální nábřeží nebo Staré Město a Nové Město,“ dodal Cupák.
Dělo bylo nasazeno v Karpatsko-dukelské operaci
Ještě v průběhu pondělí si zájemci mohou na Hradě prohlédnout současnou techniku a výzbroj české armády.
K obrněným vozům či zbraním se v neděli večer přiřadila dvě historická děla. Jedním z nich je sovětský protiletadlový kanon vzor 39, který byl nasazen v roce 1944 do Karpatsko-dukelské operace. I když od té doby uplynulo více než sedmdesát let, díky šikovným rukám restaurátorů je dělo stále v perfektní kondici.
„Dělo jsme spolu s britským kanonem Bofors po jednom naložili na nákladní vozidlo Tatra Multilift a dovezli na Hrad,“ popisuje „operaci“ kurátor dělostřeleckého fondu Vojenského historického ústavu Jan Fedosejev.
Vystavení obou kanonů, které dohromady váží téměř pět tun, je součástí oslav sedmdesáti let od ukončení druhé světové války.
Ovládat tyto stroje nebylo nijak jednoduché. Jejich obsluha musela perfektně vědět, jak převést zbraň z pochodové do bojové polohy, jak rozmístit munici, a také to, kde má každý voják z obsluhy stát a co má dělat.
Obsluha postupovala podle nacvičené metodiky a podle pokynů velitele. Jakmile byla zbraň přichystána, vojáci ohlásili připravenost ke střelbě a pak už přišel rozkaz s prvky střelby – tedy cílem, výškou nebo časováním.
Tajemství toho, že jsou obě děla v perfektní kondici i dnes, spočívá v tom, že se několikrát ročně čistí a konzervují. Odborníci navíc kanon Bofors nedávno zcela restaurovali. Ten sovětský byl opraven před deseti lety. Jejich tržní cena se počítá v řádu statisíců korun.
Kanon Bofors a sovětský protiletadlový kanon budou na Pražském hradě k vidění až do poloviny července. Kromě nich je už od pátku na Hradčanském náměstí vystavena současná vojenská technika české armády, například kolové transportéry Pandur a Iveco nebo obří samohybná houfnice Dana.
Výstavu doplní přehlídka Hradní stráže
Odpolední průlet gripenů zahájil na Hradě válečnou výstavu s názvem „70“, která v Jiřském klášteře na Hradě představí 70 fotografií dokumentujících sedm válečných let. V 16 hodin výstavu zahájil prezident Miloš Zeman.
Při zahájení se Pražané mohou podívat i na přehlídku Hradní stráže s bojovými prapory, kterou podbarví vojenská hudba z poloviny čtyřicátých let.
Po skončení zahajovacího programu na Jiřském náměstí bude expozice v Jiřském klášteře přístupná do sedmi hodin večer. Vstup je zdarma.
Armáda ukázala techniku:
