Řecký ministr financí Janis Varufakis | foto: Marko Djurica, Reuters

Šarmantní marxista v čele státní kasy je na odstřel, spekulují Řekové

  • 185
Řecký ministr financí Janis Varufakis by mohl v brzké době skončit ve své funkci. Spekuluje o tom řecký tisk, podle kterého politik ztratil veškerou důvěryhodnost a na zasedáních se státníky z eurozóny působí nepřipraveně a izolovaně.

O Varufakisově odchodu se v tisku spekulovalo už dříve, vláda však tyto spekulace popírala, připomíná agentura DPA.

Někteří ministři financí eurozóny po pátečním zasedání poprvé připustili, že uvažují o plánu B pro případ, že se Řecko nedokáže do konce června dohodnout s mezinárodními věřiteli na dalším financování. Prolomili tak dosavadní tabu kolem možnosti odchodu Řecka z eurozóny (více čtěte zde).

Varufakis v neděli své pocity z posledních dnů popsal na Twitteru citátem amerického politika Franklina Roosevelta: „Jsou jednotni ve své nenávisti vůči mně. A já jejich nenávist vítám.“

Silně zadlužené Řecko se nyní kvůli nedostatku hotovosti potýká s hrozbou platební neschopnosti. Eurozóna v březnu schválila čtyřměsíční prodloužení záchranného programu pro Řecko, výplatu zbývajících 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard Kč) z tohoto programu ale pozastavila do zhodnocení reformních plánů nové řecké vlády.

Janis Varufakis

Řecký ministr financí Varufakis od počátku svého nástupu do funkce vzbuzoval zájem evropských novin. Pozornost budil svými marxistickými názory i šarmem, kterým okouzlil tisíce žen ve své vlasti.

Památné je jeho prohlášení z roku 2010: „Jen nás nechte zbankrotovat. Uděláme to s optimismem a úsměvem na tváři!“.

Více si přečtěte zde

Aténám se zatím nepodařilo s věřiteli na podobě reforem dohodnout. Řecko se proto snaží získat peníze na financování svého provozu a splácení půjček od Mezinárodního měnového fondu (MMF) ze státního sektoru.

Řecký parlament v pátek schválil kontroverzní vládní plán záboru veškeré volné hotovosti na všech stupních státní správy a ve veřejnoprávních institucích, mimo jiné i v nemocnicích a školách.

Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a MMF o úvěrovou pomoc. Dohodlo se přitom na dvou záchranných programech v celkovém objemu 240 miliard eur (asi 6,6 bilionu Kč).

Výměnou za úvěrovou pomoc však v uplynulých letech musely Atény zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně. To prohloubilo hospodářskou recesi, zvýšilo nezaměstnanost a zhoršilo životní úroveň obyvatel. Nová řecká vláda záchranný program ostře kritizuje a například premiér Alexis Tsipras před lednovými volbami sliboval zmírnění jeho podmínek.

Nejmenovaný představitel řecké vlády agentuře Reuters řekl, že Tsipras a německá kancléřka Angela Merkelová se v neděli v telefonickém rozhovoru shodli na tom, že chtějí během jednání Řecka s věřiteli zůstat v kontaktu. Uvedl také, že odborné týmy Řecka a věřitelů plánují na pondělí telekonferenci a na středu schůzku, aby jednání urychlily.

Varufakis před časem vzbudil vzrušenou debatu v Německu:

19. března 2015

,