Padlí rudoarmějci po letech opustili Zelenou horu, spočinuli na hřbitově

  • 3
Druhá světová válka byla v květnu 1945 na mnoha místech už minulostí. Ve Žďáře nad Sázavou ale tou dobou zahynulo deset vojáků Rudé armády. Ostatky sedmi z nich našly v sobotu nové místo posledního odpočinku. Ze Zelené hory se přestěhovaly na hřbitov.

Ostatky sedmi vojáků Rudé armády byly od roku 1947 pohřbeny na starém hřbitově přímo v areálu církevního komplexu na Zelené hoře. Po zapsání památky na seznam UNESCO před dvaceti lety Žďár přislíbil, že hřbitov, který nebyl původní součástí Zelené hory, přesune.

Umístěním ostatků ruských vojáků na nové místo začíná druhá etapa stěhování. „Ke slavnostnímu uložení ostatků na novém hřbitově je výročí sedmdesáti let od konce druhé světová války ideální příležitostí,“ uvedl žďárský starosta Zdeněk Navrátil.

Nové místo posledního odpočinku město vyčlenilo jen zhruba padesát metrů pod kostelem svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře, na novém hřbitově. „Pomník je na krásném místě, kudy chodí množství lidí,“ pochvaloval si farář žďárské farnosti Vladimír Vojtěch Záleský.

Ostatky zde do země uložili při pietním aktu, jehož se účastnili první tajemník velvyslanectví Ruské federace v České republice Anatoly Tomnikov, pomocník vojenského atašé Aleksandr Fedyajev a pravoslavný kněz Vladimir Abrosimov.

„Nemůžeme zapomenout na hrdinství mužů, kteří na sklonku války padli daleko od domova. Jejich hrdinství, které pomohlo nastolit mír ve světě, musíme předávat dalším generacím,“ prohlásil po požehnání hrobu, jež se z větší části odehrávalo v ruštině, Fedyajev.

Zatímco německá vojska na počátku května 1945 na mnoha místech už kapitulovala, ve Žďáře nad Sázavou se ještě krutě bojovalo. „Ještě 9. května Němci na náměstí popravovali nepřátele,“ uvedl kronikář a badatel žďárského muzea Pavel Benedikt Elbl. Žďár ležel na křižovatce tehdejších důležitých cest a ústup trval německým vojákům déle. Při odchodu zničili ve městě 33 budov.

Někteří týdny bojovali s vážným zraněním

Teprve 10. května kolem šesté hodiny ráno Žďárem projel průzkumný oddíl druhého ukrajinského frontu maršála Rodiona Jakovleviče Malinovského. Pěchota na náměstí dorazila před půl desátou, obyvatelé jí vítali jako své osvoboditele.

V posledních dnech války padlo nebo bylo ve Žďáře smrtelně zraněno deset vojáků Rudé armády. „Nejčastěji umírali v souvislosti s likvidací nahromaděné německé munice,“ popsal Elbl. Někteří zemřeli až po několika týdnech boje s vážným zraněním.

Už s předstihem byl z areálu na Zelené hoře na nový hřbitov přesunut pomník. Město ho nechalo za desítky tisíc korun obnovit, osadit novými deskami a po dohodě s ruskou ambasádou i opravit nepřesnosti ve jménech padlých psaných azbukou. Na vrcholu obelisku zůstala pěticípá hvězda se srpem a kladivem.

Pietním aktem na hřbitově ve Žďáře nad Sázavou začaly oslavy 70 let od konce druhé světové války. V sobotu odpoledne se konala malá přehlídka historické i soudobé vojenské techniky na náměstí, zahájeny byly i tři výstavy připomínající válečná léta a osvobozování města.