Nějakou dobu si prvenství pravděpodobně ještě uchová. Tedy pokud věž nepředhoní svým dalším projektem sám Maršálek.
„Většinu mrakodrapu by zabraly komfortní byty. Mělo by jich být mezi 80 a 100. Miliardu korun mám domluvenou z externích zdrojů. Pokud by se ale na financování chtělo podílet město či stát, nejsem proti,“ prozradil MF DNES Maršálek.
O plánu už osobně jednal s minulým vedením města v čele s primátorem Romanem Onderkou (ČSSD). Právě politikova záliba v jedenáctkách přitom může za to, že AZ Tower je nakonec vysoká 111 metrů. Maršálek Onderku vyzval, aby město pro novou ambiciózní stavbu vybralo nejvhodnější pozemek.
Maršálek není jediný, kdo má plány
„Následně mi ale magistrátní úředníci odpověděli dopisem plným důvodů, proč to nejde,“ stěžuje si Maršálek, který nyní čeká na přístup nového vedení města – koalice ANO, Žít Brno, lidovců a zelených.
111 metrů měří nejvyšší budova Česka, AZ Tower v „brněnském Manhattanu“. 140 metrů má být vysoká nová Maršálkova stavba, kterou chce mít také v Brně. 541 metrů má nejvyšší budova na Manhattanu, One World Trade Center |
Primátor Petr Vokřál (ANO) se k záměru staví opatrně. „Pan Maršálek není jediný, kdo se o podobný projekt snaží. Bude záležet na územním plánu a dopravní dostupnosti, Heršpická ulice je už teď dopravně zablokovaná. Nemám nic proti brněnskému Manhattanu, ale nevím, jestli je Brno město, které by muselo soutěžit o nejvyšší domy v republice. Máme jiná nevyužitá území, která je potřeba zužitkovat a zastavět. Sledoval jsem podobné snahy v Bratislavě a ty skončily s příchodem ekonomické krize, kde pak najednou nešlo o výšku domů,“ konstatoval brněnský primátor a s úsměvem dodal, že on na rozdíl od svého předchůdce žádné oblíbené číslo nemá.
Právě vyzdvihovaný projekt „brněnského Manhattanu“ v okolí Heršpické ulice se zatím příliš nedaří. Pár desítek metrů od AZ Tower chtěl podnikatel Gerhard Hudeček vztyčit Palác Heršpická podle návrhu architektky Evy Jiřičné. Ze 117metrové stavby nakonec kvůli ekonomické krizi sešlo. Zatím nevyrostly ani dva 90metrové mrakodrapy nazvané H-Park. AZ Tower tak zůstává osamocená. Město si navíc nechalo před lety vypracovat studii, která tvrdí, že by mrakodrapy v okolí Heršpické ulice byly neúnosné pro kanalizaci i veřejnou dopravu.
Byty dostupné pro Brňany
Jestli Maršálek zvolí nakonec pozemek zde, či někde úplně jinde v Brně, není jasné. Kvůli výšce budovy ale musí mít povolení i od Úřadu pro civilní letectví. „Pokud nebude stavba stát v ochranném pásmu letiště a dodrží potřebné výškové značení, aby do ní nenarazil například vrtulník záchranné služby, neměl by úřad s výškou 140 metrů mít potíž,“ konstatoval mluvčí Úřadu pro civilní letectví Petr Navrátil.
V AZ Tower je stále dost neobsazených kancelářských ploch, budova je využitá zhruba z 65 procent. Tentokrát proto Maršálek kromě bytů plánuje jen obchody a služby. „Pro obyvatele to bude znamenat komfort. Nakoupit či ke kadeřníkovi budou moci jen tak v papučích,“ slibuje Maršálek.
Zároveň ale chce, aby byty ve věži byly dostupné široké skupině Brňanů. „Počítáme s byty pro mladé rodiny, které cenou nebudou vybočovat z brněnského průměru. V nejvyšších podlažích ale samozřejmě navrhneme i opravdu luxusní bydlení za špičkové ceny,“ dodal Maršálek.
Při budování AZ Tower, kterou postavila jihlavská společnost PSJ, si projektanti vyzkoušeli nejrůznější zelené technologie. Stavba je opatřená 30metrovými hloubkovými energetickými piloty i speciální fasádou, kterou proudí vzduch, celé jižní průčelí je pokryté fotovoltaickými panely. A na ekologii by Maršálek chtěl klást důraz i u nového projektu.
Kdy stavba začne, zatím není jasné. Pokud by Brno ale svůj další mrakodrap získalo, předstihlo by Prahu hned dvojnásobně. Druhou nejvyšší budovou v Česku je totiž nyní pankrácká City Tower se 109 metry.
Budova AZ Tower se otevírala před dvěma lety:
27. června 2013 |
