Vladimir Putin promlouval k národu v televizní besedě již ve čtvrtek (16. dubna 2015) | foto: AP

Cokoli řeknu, bude kontraproduktivní. Putin se vyhnul dotazu na Donbas

  • 979
Ruský prezident Vladimir Putin se ve vyjádření pro pořad ruské televize vyhnul přímé odpovědi na dotaz, zda Moskva uzná nezávislost separatistické Doněcké a Luhanské lidové republiky na východě Ukrajiny, oblasti zvané Donbas. Řekl, že Moskva bude reagovat podle aktuálního stavu věcí v daném okamžiku.

„Nechci teď mluvit o tomto tématu, protože cokoliv, co k tomu řeknu, může být kontraproduktivní,“ vysvětloval ruský prezident podle serveru vesti.ru, proč se k otázce uznání separatistických republik vůbec nechce vyjadřovat. Reagoval tak na dotaz, zdali si dovede představit okolnosti, za jakých by se tak mohlo stát.

Jak Putin dále dodal, Rusko bude na případné uznání republiky usilujících o nezávislost na Ukrajině rozhodovat podle aktuálního stavu věcí v daném okamžiku. 

Šéf Kremlu to řekl ve vyjádření pro pořad ruské televizní stanice Rossija 1 Zprávy v sobotu, kdy se vrátil k některým tématům, která zazněla na čtvrteční televizní besedě prezidenta s Rusy.

Moskva lidové republiky neuznala, ale referendum toleruje

O oficiální uznání žádá vedení separatistické Doněcké a Luhanské lidové republiky Moskvu od loňska, kdy tyto dvě východoukrajinské oblasti vyhlásily nezávislost.

Vedení odštěpeneckého hnutí v Doněcké a Luhanské oblasti na východě Ukrajiny od loňského dubna prohlašovalo, že neuznává legitimitu únorovými revolučními událostmi nastolené vlády v Kyjevě. V květnu posléze separatisté iniciovali podle Západu netransparentní referendum o nezávislosti. Pro odtržení od Ukrajiny se vyjádřila podle organizátorů referenda drtivá většina voličů.

V Donbasu se dál bojuje

Navzdory diplomatickému úsilí evropských ministrů a tvrzení Kyjeva a povstalců o respektování klidu zbraní boje v Donbasu neutichají. Podle sobotní informace separatistů se za posledních 24 hodin intenzita bojů zdvojnásobila, nasazeny byly prý i těžké zbraně.

Vzbouřenecká agentura DAN s odvoláním na doněcké „ministerstvo obrany“ oznámila, že povstalci zaznamenali přes noc 78 útoků ukrajinské armády. V osmi případech prý vládní vojsko ostřelovalo pozice separatistů z tanků, pětkrát zaútočila armáda s použitím raketometů. O obětech se zprávy DAN nezmiňují.

Z nasazení těžkých zbraní, které měly být podle únorových mírových dohod odsunuty, v sobotu obvinil povstalce i Kyjev. Podle mluvčího armády Serhije Danylenka vzbouřenci v noci „zesílili ostřelování z minometů ráže 120 milimetrů a z děl ráže vyšší než 100 milimetrů“. Boje se prý soustředily hlavně do okolí Doněcku a Horlivky.

Podle mírových dohod z Minsku měly obě bojující strany vyvézt z frontové linie veškeré palebné prostředky ráže vyšší než 100 milimetrů. Minulý týden bylo zároveň dosaženo dohody o tom, že z fronty budou staženy všechny tanky a zbraně nižšího kalibru. Z porušování těchto dohod se vzájemně obviňují obě strany.

Zdroj: ČTK

Především západní země v čele s USA však jeho výsledky zpochybnily a odmítly uznat. Kreml dal najevo, že hlasování bude respektovat. Oficiálně však nezávislost odštěpeneckých republik, které byly vyhlášeny v reakci na výsledky referenda, Rusko neuznalo.

Moskva také dosud nijak nereagovala ani na výzvy o začlenění separatistických republik do Ruské federace, jako tomu bylo po březnovém referendu na ukrajinském Krymu. Ten po březnových událostech Rusko anektovalo a označilo ho za historickou součást Ruské federace.

Kyjev záměrně odstřihl východ, namítal Putin

Situaci ve vzbouřeneckých republikách na východě Ukrajiny se Putin věnoval již ve čtvrtek v televizní besedě s ruskými občany. V několikahodinovém programu osočil nynější prozápadní vládu v Kyjevě z toho, že záměrně a zcela z vlastní vůle odstřihla východ Ukrajiny.

„Nedělá nic pro jeho ekonomickou a sociální obnovu,“ prohlásil tehdy ruský prezident. „Žijí tam lidé, kteří za svá práva bojují silou. Žijí tam ale také lidé, kteří s tím vším nemají nic společného. Na svoji penzi si poctivě vydělali, proč jim ji tedy nevyplatíte?“ namítal Putin.

Zastavení výplaty důchodů ohlásil v listopadu loňského roku ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk (podrobnosti se dočtete zde).

Putin se v souvislosti s děním na Ukrajině dotkl také otázky možného zrušení sankcí, které Západ uvalil na Moskvu kvůli údajné podpoře separatistických bojovníků. Přestože podle jeho slov Rusko plní podmínky ujednané na summitu v Minsku, nelze v tuto chvíli očekávat zrušení sankcí.

Putin ve čtvrtek řekl, že neočekává zrušení sankcí proti Rusku:


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video