Kromě masivního tmavého nábytku tu stěny zdobí vypreparované zvířecí trofeje. Vitríny a police jsou plné přírodního bohatství, které hostitel za svůj život nashromáždil.
„Tady je plod baobabu, támhle největší brouk na světě,“ ukazuje poklady, které na svých cestách našel.
Největším koníčkem je ale řezba do paroží. A je to vidět na první pohled. Na čestných místech jsou vystaveny losí parohy, jejichž lopatky zdobí miniaturní výjevy ze života zvířat. Vyřezávané obrázky připomínají na první pohled krajku. Teprve při detailním pohledu je vidět, že amatérskému umělci pod rukama ožívají nejrůznější druhy zvířat, propracované do nejmenších detailů.
Miroslava Třmínka jeho koníček dostal až do České knihy rekordů. V těchto dnech se stal držitelem ocenění za největší počet druhů zvířat vyřezaných z parohů a kostí. Na svém kontě jich má už sedmadevadesát. A skončit nehodlá.
„Uvědomil jsem si, že nemám žádné zvíře z Austrálie. Taky mi chybí lední medvěd nebo kuna. Tady mám ještě rezervy,“ směje se. Inspiraci hledá v přírodě, a to nejen v té české, zajímá ho i exotická fauna. V jeho rukách ožívají jeleni, kanci a tetřevi, ale také sobi, bizoni, levharti nebo sloni.
K vyřezávání jej přivedl zájem o kreslení a o přírodu. „Od mládí jsem se pohyboval mezi myslivci. Hodně jsem kreslil a vyřezával ze dřeva. Pak jsem vystudoval dřevařinu ve Volyni. Když jsem pracoval u Lesů, objevil jsem v Teplé člověka, bylo mu asi sedmdesát, který vyřezával z paroží nádherné věci,“ vzpomíná Třmínek.
„Nikdy mi ale neukázal, jak se to dělá. Měl jsem ohromnou chuť to také zkusit, ale doopravdy jsem začal, až když se mi podařilo získat svou první mikrovrtačku, podobnou, jako mají zubaři.“
Postupně získával zkušenosti a přibylo i volného času. Zazlobila záda, a tak musel odejít do invalidního důchodu. „Najednou se to rozjelo, lidi se začali ozývat, protože jim o mně někdo řekl,“ popisuje.
Dnes už má svoje výtvory v řadě zemí světa – od Severní Ameriky přes Evropu až po Jižní Afriku. Těší se z nich lidé například v USA, Kanadě nebo Grónsku. Jeho brože či kravatová bola nosí bývalá první dáma Lívie Klausová, manželky prezidentů Slovenska, Chorvatska a Srbska, prezident Tádžikistánu, herečka Klára Jandová nebo herec Václav Vydra.
Vyřezává nejen do paroží. Rukama mu prošla i slonovina, mamutovina, hovězí a žirafí kosti, prasečí kly. Svůj rukopis vtiskl destičkám z exotických dřev nebo semenům ořechu Tagua. „To je vlastně taková náhrada slonoviny,“ vysvětluje. Jeho amulet pro hejkala si zahrál i v televizní pohádce.
A jak dlouho trvá, než se kus paroží změní například na přívěsek? Miroslav Třmínek malý jednoduchý přívěsek na klíče vyřezává přibližně tři hodiny, větší i třikrát tolik. „Miluju les a zvířata. Na procházkách hledám zajímavá pera, dřívka, kameny. Ale teď už nemohu tolik času trávit v lese, už mi to tak neběhá,“ usmívá se Miroslav Třmínek. „Tak mi tenhle můj koníček les nahrazuje.“
