Obrovité kameny se na jedinou přístupovou cestu k hradu zřítily po přívalových deštích v září 2010. Hrad sice přístupný byl, ale jen v omezené míře a do kaple lidé nemohli vůbec.
„Přes tři roky jsme sháněli peníze z evropských fondů, ale nepovedlo se, takže jsme se rozhodli hrad zachránit sami,“ říká starosta Michal Rezler.
„S opravou jsme začali v březnu loňského roku, v letošním lednu jsme kolaudovali. „Hodně jsme ušetřili tím, že jsme použili bezodpadovou technologii, materiál, který jsme vytěžili, šel zase zpět do stavby. Kupovali jsme pouze lomový pískovec z Bočanova a materiál na oplocení.“
Podle Rezlera bylo nejdůležitější skálu zpevnit a znovu postavit provalenou opěrnou zeď. „Opěrné stěny jsou z vyztuženého kamenného zdiva a kotvami připevněné ke skále. V nejnižším místě skalního zářezu dělníci vyzdili pískovcovou klenbu, která ji odlehčí a odvede z náspu vodu,“ popisuje starosta.
Vranov má také nového kastelána
Obec také vybrala nového kastelána Jiřího Šťastného. „Ze všech šesti uchazečů nabídl za pronájem nejvíc vzhledem k tomu, co všechno tam chce dělat,“ dodal Rezler.
Maloskalák, horolezec a místní patriot Šťastný má s Vranovem, nebo také Pantheonem, jak ho po přestavbě v 19. století, lidé nazývají, velké plány.
„V letních měsících otevřeme pravděpodobně další občerstvení v letohrádku. Chystáme například regionální trhy, koncerty, letní kino, noční prohlídky,“ slibuje Šťastný.
Chce zachovat systém prohlídek, který tu fungoval už dřív „Návštěvníci dostanou průvodní list a sami projdou trasu prohlídky. Pokud se domluvíme předem, můžeme jim poskytnout průvodce,“ upřesňuje Šťastný.
Prohlídková trasa leží na rozeklaných skalách ve výšce asi 60 metrů nad Jizerou. I když ji lidé procházejí sami, nehrozí jim podle Šťastného žádné nebezpečí.
„Vyhlídka je celá oplocená, a pokud se budou držet vyznačené trasy a dohlédnou na děti, není čeho se obávat,“ doplňuje kastelán.
Vranov je údajně nejkomplikovanějším skalním hradem v Čechách. Ční na strmé skále nad Jizerou. Je tady množství náhrobků, pomníků, nápisů a kamenných uren a letopočtů připomínajících historické osobnosti a události.
Nechal je sem na počátku 19. století umístit tehdejší majitel František Zachariáš Römisch. Své místo tu mají například Shakespeare, Goethe, Cervantes a řada dalších. Odtud tedy pochází druhý název památky Pantheon. Ročně ho navštíví kolem dvaceti tisíc lidí.
