O Andreasi Lubitzovi máme zatím informace spíš útržkovité a sporadické, myslí si Čírtková. Nejvíce se mluví o jeho duševní labilitě, respektive depresi, ze které se měl údajně léčit. Jinak je líčen jako sportovec, který běhá a udržuje kontakty s rodinou a přítelkyní. S tou se měl ovšem nedávno rozejít. Na druhé straně si údajně měl těsně před zřícením letadla pořídit dvě vozidla.
„Je třeba počkat na ucelenější obrázek o jeho životě, než bude možné odpovědět na otázku, co byl zač, tedy odborně popsat jeho psychologický profil,“ myslí si policejní psycholožka.
Forenzní psycholožka Doc. PhDr. Ludmila Čírtková, CSc. při rozhovoru pro OnaDnes.cz
Přece jen: myslíte, že za to, co udělal, mohou hlavně jeho deprese?
Vysvětlovat jeho čin jako důsledek depresí, je hodně přitažené za vlasy. Lubitz vybídl kapitána, aby si odskočil na toaletu, uzamkl se v pilotní kabině, přičemž dveřní systém studoval už dříve na svém počítači. Na upozornění letovodů z věže nereagoval, ačkoliv je na záznamu slyšet jeho pravidelný, normální dech. To vše nasvědčuje tomu, že úmyslně a při plném vědomí uskutečnil něco, o čemž dříve již přemýšlel.
Náhlé hnutí mysli je tedy podle vás nepravděpodobné?
Ještě chvilku před nárazem letadla do skal cíleně manipuloval s přístroji, aby zvýšil rychlost letadla. Je vyloučené, aby si neuvědomil, že letadlo je plné cestujících a že se chystá je zavraždit. Naprogramoval let s úmyslem zabít lidi. Použil prostředek, který měl na dosah. Z tohoto úhlu pohledu je především masový vrah.
Jaký mohl mít podle vás motiv?
Motiv, či klubko motivů se určitě snaží objasnit vyšetřovací tým a budeme si muset ještě chvilku počkat, než budou prověřeny všechny důležité poznatky jak o něm coby druhém pilotovi, tak o celém tragickém letu.
Vše o pádu Airbusu ve francouzských Alpách |
V médiích se objevila i konstrukce o rozšířené sebevraždě.
To považuji za zcela nepatřičné používání pojmu. Člověk v těžké depresi může skutečně spáchat rozšířenou sebevraždu, ale pak s sebou na onen svět bere lidi, které měl rád a chce jim ušetřit utrpení, ponižování či strádání na tomto světě. Z toho plyne, že rozšířená sebevražda dopadá na blízké osoby. Cizí lidé jsou mu v takových chvílích fuk, kvůli nim by člověk v těžké depresi žádnou systematickou aktivitu nevyvíjel. Opět se vracím k myšlence, že podle dosavadních informací z veřejně dostupných zdrojů se nejedná o rozšířenou sebevraždu. Čin má mnohem spíše rysy masové vraždy s následnou sebevraždou.
Šlo mu o vlastní posmrtnou slávu?
O motivu můžeme zatím jen spekulovat. Je však jisté, že inteligentní mladý muž si musel uvědomovat i to, co bude potom, tedy co se bude dít po jeho činu. Mediální pozornost, skloňování jeho jména ve všech pádech, prověřování leteckých předpisů, dotazy na leteckou společnost atd. Zdá se, že existují masoví vrazi, které k činu žene právě tato představa. Odborně se nazývá „postmortální sláva“. Monstrózní agresí si pachatel léčí vlastní negativní a chcete-li i depresivní pocity. Nelze vyloučit, že i v tomto případě mohl právě tento motiv negativní slávy hrát větší, či menší roli.
Mají masoví vrazi, kteří na místě činu spáchají sebevraždu, něco společného?
Ano, mluví se o triádě: ztráta tváře či sociální propad, pomsta a negativní sláva.
Myslíte, že důvody jeho činu ještě vyjdou najevo?
Jsou případy, které se vyšetří kriminalisticky, ale diagnosticky se nevyšetří. A také platí, že hledat za každým extrémním zločinem diagnózu či duševní nemoc je slepá ulička. Když život nemá pro člověka žádný smysl, zločin se může stát a nemusíme najít hlubší vysvětlení.
O úloze kopilota při tragédii se veřejnost dověděla už dva dny po nehodě:
26. března 2015 |
