Jeho přihrávka na vyrovnávací gól v šestém duelu proti Třinci byla 400. asistencí v dresu Sparty. Hlinkova forma gradovala v play-off, kde byl nejproduktivnějším sparťanem a patřil mezi lídry bodování i v konkurenci hráčů z ostatních týmů.
„Myslím, že se nemáme v žádném případě za co stydět,“ prohlásil Hlinka v rozhovoru s novináři.
Měl jste možná životní formu. Mrzí vás to i proto, že se vám v kariéře už taková možnost bojovat o titul nemusí naskytnout?
Formu jsem určitě neměl životní. Pravda je, že těch šancí samozřejmě v mém věku ubývá.
Je tedy zklamání větší než v minulé sezoně?
Zklamání je vždycky stejné.
Sparta působila jednotně a sebevědomě. Není škoda, že jste za to nebyli odměněni na ledě?
Vždycky to je škoda, když takhle vypadnete. Ale jak už jsem říkal - nemáme se za co stydět. Nebyli jsme horší, byli jsme vyrovnaným soupeřem Třinci. Postoupili oni, nám nezbývá nic jiného, než jim pogratulovat.
Co šesté utkání rozhodlo?
Já nevím, my jsme... Hráli jsme, jak jsme hráli. Byli jsme doma, měli jsme možná nějakou územní převahu. Možná jsme byli lepším týmem, ale tahali jsme za kratší konec celý zápas. Dostali jsme dva dost laciné góly, dotahovali jsme to. Když jsme se dotáhli, tak jsme dostali gól z ojedinělé šance Třince. Prostě tak to je.
Z čeho vyplynuly ty dva fauly na v závěru třetí třetiny?
Nevím, já jsem ani jeden neviděl, takže nevím, z čeho to vyplynulo. Možná z nějaké přemíry snahy.
Poslední dvě utkání série rozhodl Zbyněk Irgl, který naskočil po téměř pěti měsících do hry s jednou ledvinou. Co na to říkáte?
Přeju mu pevné zdraví. K návratu mu gratuluju, to přesahuje sportovní hranice.
Přemýšlíte, co bude dál?
Nad tím vůbec nepřemýšlím.
Neuvažujete třeba o návratu do reprezentace? Že by vám trenér Vladimír Růžička třeba zavolal a pozval do přípravy na mistrovství světa?
Myslím, že to je hodně blbá otázka.
