„Omlouvám se, ale mám opravdu hodně práce. Nezlobte se,“ odmítala žádosti o delší rozmluvu Marissa Vega, vojákyně americké armády. Maximálně se s několika zájemci rychle zvládla vyfotit, ovšem pak už se zase chopila připravených kanystrů.
Technický servis tohoto druhu ležel v konvoji na bedrech mladé dívky původem z Kalifornie a její kolegyně. „Zatím všechno funguje ok,“ pochvalovala si.
„Průjezd Českem je jednoznačně nejlepší. Moc se nám tady líbí. A říkám to upřímně, ne proto, že by mi to nařídil velitel,“ doplnil s úsměvem mladou vojákyni člen posádky obrněného transportéru Stryker Jeremy Monteleone.
Na konvoj s americkými vojáky čekaly na odstavném parkovišti mezi Měřínem a Velkým Meziříčím zhruba dvě stovky lidí s vlajkami a dobrou náladou. A jen málokdo přišel s prázdnou.
„Jejda, já doma zapomněl připravenou flašku slivovice,“ zlobil se na sebe starší muž, který dorazil pozdravit vojáky z nedaleké obce v čepici s rudou pěticípou hvězdou.
Na parkovišti je vítalo i psí počasí
Na okamžik tak upadl v podezření, že je jedním z odpůrců průjezdu konvoje. „Jo, manželka mi říkala, ať tu čepici nechám doma, že bude jen pro ostudu. Jenže ono v ní je teplo,“ vysvětloval se smíchem.
Ve chvíli, kdy jedna ze tří skupin vozidel přijížděla k parkovišti, se totiž nad Vysočinou přehnala pořádná smršť. Silný nárazový vítr doprovázel sníh s deštěm. „Žádný problém,“ mávla nad počasím rukou Marissa Vega.
O chvilku později už pevně zavřela cisternu, očistila si ruce a naskočila do kabiny. Tam nejprve porovnala dárky v podobě plechovek s pivem a hned poté se zakousla do perníku se švestkovou náplní a čokoládovou polevou. „Dobrý,“ usmála se na důkaz, že jí tenhle prezent udělal radost a přibouchla za sebou dveře. Pak už jen zvedla ruku na pozdrav a vyrazila směr Praha.
