S transportéry přijely i lehčí víceúčelová terénní vozidla Humvee... (29....

S transportéry přijely i lehčí víceúčelová terénní vozidla Humvee... (29. března 2015) | foto: Jan Wirnitzer, iDNES.cz

Jako v roce 1945. Američany v Liberci vítali pivem

  • 67
Po celodenním čekání se příznivci i odpůrci amerického vojenského konvoje dočkali. Kolem páté odpoledne překročili vojáci hranice v Harrachově a o hodinu a půl později dorazily první vozy do libereckých kasáren.

Původní termín průjezdu byl o půl jedenácté dopoledne. Desítky diváků se měnily ve stovky. „Chci okouknout jejich techniku, ta současná se, na rozdíl od staré, tak často nevidí,“ těšil se muž s bílým plnovousem v khaki bundě U.S. Army. „Sám mám doma Jeepa Willyse.“

Na přechodu rozbili svá tábořiště odpůrci i příznivci průjezdu americké kolony. Ti první byli v jednoznačné menšině, poměrově odhadnuto tak 1:4.

„Dosáhnout toho moc nemůžeme, leda vyjádřit náš odlišný názor od vládní politiky. Ten je vyjádřen v barnumské reklamě kolem konvoje. Přesuny vždy probíhaly v tichosti, teď z toho udělali ‚cirkus plechowy‘,“ konstatoval krajský zastupitel za KSČM Josef Vondruška, třímající transparent Stop NATO. „Navíc z NATO, které bylo dříve proklamováno jako obranný pakt, se čím dál více stává pakt, který naznačuje, že jeho úkolem nebude jen obrana.“

Podle jeho názoru jsou lidé ve vítání Američanů spíše střízlivější. „Přes naše území vždycky, už od středověku, přejela nějaká armáda a nedobře to dopadlo. Proto jsou lidé takoví opatrní a pokud nějaké vojáky přivítají, tak spíš naše.“

Jak moc se mýlil, dokazovaly početné skupiny lidí s americkými vlajkami podél silnice a na samotném hraničním přechodu.

„To, co tady předvádějí pánové s transparenty komunistické strany a jim podobní, včetně těch, co drží vlajku Sovětského svazu, je nebetyčná drzost a sprostota. Tito pánové a dámy nemají žádné právo nám říkat, jak vypadá svoboda a demokracie,“ rozhořčoval se Karel Bůna z Jilemnice, který krom americké vlajky opatroval jako drahocennou relikvii dva kartony plzeňského piva.

„V tom je určitá symbolika. Neměli jsme to štěstí, aby toto území osvobodila po válce americká armáda. Sice je to už strašných let, ale proč nepřivítat naše přátele plzeňským pivem,“ pousmál se.

Čas průjezdu se postupně posunul až na půl pátou

Kolem jedenácté se poprvé posunul čas průjezdu na půl druhou až druhou. Horská mlha neustupovala, vítr a déšť o něco zesílily a čekajícím začaly tuhnout rysy. Kdyby věděli, co je čeká: čas průjezdu se postupně posouval na čtvrtou a později na půl pátou. Podle dostupných informací došlo totiý první části konvoje palivo a vojáci museli čekat na své následovníky s cisternou.

Jen policisté, včetně členů antikonfliktního týmu, na sobě nedávali znát ani sebemenší náznak únavy. „Do této dvoudenní akce se zapojily asi dvě stovky policistů. Převážná část jich je z Libereckého kraje, dorazily ale i posily z kraje Ústeckého,“ zmínil policejní ředitel Libereckého kraje Vladislav Husák.

Až před pátou se ozvaly houkání majáků, prořítilo se pár policejních aut a za nimi prvních pár vytoužených vojenských obrněnců. Za ohlušujícího potlesku a křiku projeli přechodem a pokračovali na Liberec.

V Tanvaldu a před Jabloncem sice jejich průjezd způsobil menší dopravní kolaps s dlouhými šňůrami aut, ale před půl šestou neohroženě dorazili za bouřlivého uvítání do libereckých kasáren, kde se radovalo, slavilo, pilo pivo a zpívalo. Asi jako v pětačtyřicátém v Plzni.

Šarvátky provázely čekání na konvoj v Harrachově: