Převážila ve vás radost z gólu, nebo vám ji kazil fakt, že to bylo tentokrát jen vyrovnání?
Je to gól, který znamená aspoň remízu. Náším cílem byl zisk tří bodů a měli jsme k tomu ještě i v 93. minutě velkou příležitost. Bohužel, nevyšlo to.
Z vás se stává specialista na góly v posledních vteřinách...
Je to gól a je jedno, jestli ho dáte v první nebo v devadesáté minutě. Už předtím tam byly dva centry, kde jsem chyběl. Našel jsem si místo, ale míč propadl jinam, než jsem čekal. Pak se to konečně po střele Vaška Procházky odrazilo ke mně. Byl jsem důrazný a propálil jsem to i s nohou obránce.
Předvedl jste také podobný průnik, z jakého jste dal v baráži o Euro 2012 gól Černé Hoře. Co tomu tentokrát chybělo?
Přesnost. Trefit to. Byl jsem v ideální střelecké pozici, měl jsem to před sebou otevřené, rozeběh byl také dobrý a chybělo jen, abych to trefil. Asi jsem se vyčerpal, udělal jsem o kličku navíc a pak už jsem neměl sílu na střelu.
S jakými instrukcemi vás trenér posílal na hřiště?
Měl jsem to rozhýbat. O přestávce za mnou přiběhl asistent, abych se připravoval do druhého poločasu, a tak jsem se nachystal. Strašně jsem se těšil, že si zahraju, a hra mě moc bavila.
Proč se nepodařilo vyhrát?
Je to velké zklamání. Musíme si přiznat, že to v prvním poločase nebylo z naší strany moc dobré. Ve druhém jsme se trochu zlepšili, drželi jsme víc balon. Lotyši už nebyli tak odvážní jako v prvním poločase, zatáhli se, ale tím to pro nás bylo komplikovanější. Přesto jsme se do šancí dostali a měli jsme je proměnit.
Předchozí soupeři v kvalifikaci předváděli otevřenější fotbal. Jak se hraje proti takhle zatažené obraně?
Je to těžší, ale měli jsme být víc přímočaří, víc hrát jeden na jednoho a dostávat se do zakončení.
Je to tvrdý dopad na zem po euforii ze čtyř výher?
Nemyslím si, že bychom byli v nějaké euforii. Uvědomujeme si, že jsme ten zápas měli zvládnout, ale i takové momenty někdy přijdou.
