Český kotel za brankou, kterou v prvním poločase hájil lotyšský gólman Vanins, se zaplnil slušně a při nástupu předvedl efektní choreo v podobě národní vlajky sestavené z červených, modrých a bílých kartónů.
Zato na ostatních tribunách svítilo až příliš červených sedaček, na které nikdo neusedl: na pátý kvalifikační zápas dorazilo 13 722 diváků.
Na protilehlé tribuně byly jen dva zcela zaplněné sektory, ve zbylých měli kolem sebe lidé často několik volných míst. Také za druhou brankou nebylo plno. Většina fanoušků navíc dorazila až na poslední chvíli, ještě deset minut před začátkem byl stadion poloprázdný.
Atmosféra však špatná nebyla, diváci po slabším začátku a šanci Lotyšů začali Česko hlasitě hnát dopředu. Jenže tlak gól nepřinesl a po půlhodině naopak stadion ztichl: Višnakovs utekl obráncům a poslal míč za Čecha. V tu chvíli se radovala jen zhruba dvacítka hostujících fanoušků.
Ti čeští ve druhém poločase několikrát zabouřili, ale ve finále jen zklamaně vydechli. Dočkali se až v úplném závěru, kdy alespoň vyrovnání přinesla Pilařova dorážka.
Až v tu chvíli Eden hlasitě slavil.
