Bojím se, že se mi o svobodě jenom zdá, říká propuštěná Češka

  • 652
„Nemůžu uvěřit tomu, že jsme volné a že se uvidíme s našimi rodinami. Trochu se bojím, že se probudím a zjistím, že se mi jenom zdálo, že jsem volná,“ prohlásila po dvou letech v zajetí unesená Češka Antonie Chrástecká. Její první vyjádření na kameru po propuštění na svobodu přinesla turecká agentura Anadolu.

„Neumíte si představit, jak se teď cítím. Nemůžu uvěřit tomu, že jsme volné a že se uvidíme s našimi rodinami. Jsem tak šťastná. Čekala jsem na to dva roky, dva roky v jednom pokoji. Čekala jsem jenom na to, až se uvidím se svojí rodinou,“ řekla Chrástecká anglicky na kameru agentuře Anadolu krátce poté, co se i se svojí kamarádkou Hanou Humpálovou dostala ze zajetí. 

Propuštění Češek zprostředkovala turecká humanitární organizace IHH poté, co se na ni obrátily rodiny žen. Informoval o tom představitel organizace Izzet Sahín, který vedl vyjednávání s únosci.

„Jsem trochu nervózní a unavená, ale tak moc šťastná,“ prohlásila Chrástecká. 

Hana Humpálová po propuštění ze zajetí (27. března 2015)

Druhá propuštěná Češka v rozhovoru pro tureckou agenturu popsala, že má po propuštění pocit, jako by viděla zcela jiný svět. „Když jsem například poprvé viděla slunce nebo když jsem viděla, jak se na mě někdo usmívá, byla to tak jednoduchá věc, kterou tam ale normálně neuvidíte,“ líčila první okamžiky na svobodě Humpálová.

Také ona se na videu už nemohla dočkat setkání s nejbližšími. „Chci je vidět zdravé a usměvavé, i když budou možná brečet,“ prohlásila.

V rozhovoru popsala Humpálová také samotný únos před dvěma lety na cestě z pákistánského Taftanu. „Byly jsme v autobuse. Nějaká skupina mužů autobus zastavila a nařídila nám, abychom šly s nimi, daly jsme jim pasy a všechny naše věci,“ vylíčila na kameru.

Podle jejích slov bylo zajetí pro obě nejhorší na začátku. „Byla to velká změna a opravdu hodně jsme se jich bály. Bylo to poprvé v životě, co jsem viděla zbraň a lidi, kteří vypadají na to, že jsou schopni ji použít,“ popisovala únosce Humpálová.

Doteď nevědí, kdo je před dvěma lety unesl

Dodala také, že po celou dobu vůbec netušily, kdo je vlastně před dvěma lety v pákistánském Balúčistánu zajal. „Ve skutečnosti nic o nich nevíme. Doteď se nám nepředstavili. Neznáme jméno té skupiny, nevíme o nich nic. Nic nám nevysvětlili,“ podotkla Humpálová s nesmělým úsměvem.

Unesené Češky

Ze záběrů se zdá, že obě ženy jsou patrně v relativně dobrém zdravotním stavu, byť pohublé. 

Agentura Anadolu uvedla, že ženy v pátek pozdě v noci dorazily do východoturecké provincie Van. K samotnému vyjednávání o propuštění ani současnému místu pobytu unesených zatím české úřady žádné podrobnosti sdělit nechtějí. 

Z vyjádření ministra vnitra Milana Chovance lze ale soudit, že jednou z možností je, že jsou obě Češky nyní v nemocnici. Uvedl, že Antonie Chrástecká a Hana Humpálová jsou nyní „v péči státu“. 

Na ošetřování lidí z rizikových oblastí se přitom specializuje pražská Nemocnice Na Bulovce. Tam však podle mluvčího Bulovky Martina Šalka unesené dívky v sobotu nebyly. „Ověřoval jsem tuto informaci na všech našich odděleních, kterých by se to mohlo týkat, nikde o nich ale nevědí,“ uvedl Šalek. Spekulace o tom, že dívky nemocnici navštívily, jsou proto podle něj liché.

„Pravděpodobně byly v jiném zdravotním zařízení. Nevylučuji ale to, že se u nás v budoucnu ukáží,“ doplnil. Jak již dříve sdělil, v České republice neexistuje vhodnější místo pro komplexní vyšetření, než je Klinika infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce.

Za dobu, po kterou byla Chrástecká s Humpálovou v zajetí, zveřejnili jejich únosci dvě videa, na kterých hovoří obě unesené. První někdo zveřejnil na Facebooku v červnu, druhé obdržely rodiny dívek prostřednictvím ambasády v Islámábádu. Záznam je ze srpna 2013. 

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue