Zatímco do Krkonoš přišla největší kočkovitá šelma Evropy asi před čtyřmi lety, v Jizerských horách se potuloval naposledy jeden kus před třinácti lety.
Jinak rys z přírody na česko-polském pomezí vymizel již během 18. století.
Videa rysa nasnímali ochránci na kamery ornitologův polovině března. Natočil je Artur Pałucki z polské pobočky Krkonošského národního parku v rámci projektu sledování populace tetřívků.
Podle něj se rys do Jizerek zatoulal proto, že mu začala doba páření a šelma si hledá partnera. Při putování za ním je schopna ujít až 70 kilometrů za noc.
Podle Pałuckého se rys již stal součástí fauny Jizerských hor. „Hory pravděpodobně nyní obývá asi pět až šest jedinců,“ uvedl zoolog. „Jejich teritorium je obrovské. U samic se může jednat až o 150 čtverečních kilometrů, u samců pak až o 250.“ Je tedy zřejmé, že rys zavítal i do české části hor.
V Jizerských horách poskytla důkaz o výskytu rysa kamera, v Krkonoších před lety stržená zdravá srna. Podle mluvčího Krkonošského národního parku Radka Drahného mohou v Krkonoších žít asi čtyři jedinci.
„Jeden den můžete stopy vidět v Harrachově, druhý den ve východních Krkonoších na Pomezkách. Máme ale náznaky, že by mohlo jít o různá pohlaví a je tudíž šance na vyvedení mladých. Zatím se nám to ale nepotvrdilo,“ přiblížil Drahný.
I když je rys predátorem, jde o velmi plaché zvíře, které se bojí člověka a rozhodně jej nepovažuje za potravu. „Bát se nemusejí ani děti. V člověku rys vidí nepřítele. Uteče, i když ho překvapíte. Je citlivý a plachý,“ připomněl Drahný.
Rys je až 120 centimetrů dlouhý, 70 centimetrů vysoký a váží do 35 kilogramů.
Útočí nejen na vysokou zvěř, ale i na muflony, zajíce a drobné hlodavce.
Příměr ‚má oči jako rys‘ není náhodný. Šelma rozezná hlodavce na 75 metrů, zajíce na 300 metrů a srnce na půl kilometru.
Rysa lovci v Čechách úplně vyhubili již v 19. století.
Udržel se pouze v moravských Beskydech, kam přecházel z hlubokých lesů ve slovenských horách.
Rysí historie na česko-polském pomezí je trochu nejasná, protože překvapivě neexistuje moc údajů o jejich výskytu z minulých staletí.
V díle znalce a milovníka Jizerek Miroslava Nevrlého Kniha o Jizerských horách je informace, že k roku 1628 byla zvýšena odměna za přinesenou kůži rysa. Možná i tato nabídka vedla k tomu, že rys z přírody česko-polského pomezí během 18. století vymizel.
Do Krkonoš šelma jen krátce nahlédla po druhé světové válce. Ale šlo jen o ojedinělá pozorování.
