1 Co se bude dít?
Po českých silnicích mezi nedělí 29. března a středou 1. dubna projedou tři kolony americké armády z 2. jízdního pluku, celkem zhruba 120 vozidel a 520 vojáků. Ze cvičení NATO v Pobaltí, které po ruské anexi Krymu vyjádřilo obavu o svou bezpečnost, pojedou na domovskou základnu Rose Barracks v bavorském Vilsecku.
Rozšířená cvičení Aliance - s výraznou účastí Američanů - se v Polsku a Pobaltí konají s podporou tamějších obyvatel a vlád (vše o operaci nazvané Atlantic Resolve čtěte zde). Přesun „dragounů“, jak zní název pluku, je v zásadě návratem na základnu. V Pobaltí je vystřídaly jiné americké jednotky.
2 Kudy a kdy pojedou?
Celý přesun je rozdělen do tří kolon, které vstoupí do republiky 29. března na třech místech: jedna kolona v Harrachově a první den přesunu dojede do libereckých kasáren, druhá v Náchodě (zamíří do Pardubic) a třetí v Bohumíně (ještě v neděli dojede do Vyškova).
Trasa přesunu konvoje americké armády
Zatím není znám bližší časový rozpis přesunu (až bude, tento text aktualizujeme). Vojáci mají projíždět mimo dopravní špičky a před nájezdem na dálnice využít silnic první třídy, na nichž se každá kolona rozdělí na tři skupiny v půlhodinových rozestupech.
Rozdělení má dva praktické dopady. Skupinu zhruba 15 vozidel bude snazší předjet (vojáci mají jet rychlostí nejvýše 50 kilometrů za hodinu) a - byť se o tom úplně nahlas nemluví - celý přesun bude viditelnější. Komu „ujede“ jedna skupina, stále bude mít možnost vidět průjezd další.
V pondělí 30. března vyrazí jednotlivé kolony (opět rozdělené do skupin a v rozestupech) z Liberce, Pardubic a Vyškova po dálnicích a hlavních silnicích k Praze, kde se spojí. Vojáci se ubytují v ruzyňských kasárnách. Na úterý 31. března mají naplánovanou přestávku, kterou někteří využijí k výpravě do Plzně, kterou v roce 1945 osvobodila americká armáda. Ve středu 1. dubna kolony - opět s rozestupy - vyrazí na Plzeň, Rozvadov a do Německa.
Každá skupina bude doprovázena českou vojenskou policií. Čeští policisté také budou řešit případné konflikty, například s odpůrci konvoje.
Takhle konvoj o víkendu projížděl Estonskem:
23. března 2015 |
3 Bude možné se s nimi setkat? Jak?
To zatím není přesně známé, harmonogram průjezdu se dolaďuje. Jedna z nejlepších příležitostí s vojáky mluvit a prohlédnout si jejich techniku se čeká v úterý 31. března v ruzyňských kasárnách - tento den se konvoj nepohybuje. Podle ministra obrany Stropnického budou v ten den vyčleněny dva časy, kdy bude setkání v Ruzyni možné.
Stropnický uvedl, že se Češi budou moci na americké vojáky podívat i v kasárnách jednotlivých posádek, v nichž stráví první noc v Česku (tedy v Liberci, Pardubicích a Vyškově). „Tam je předpoklad, že to bude v pozdních odpoledních, nebo časných večerních hodinách,“ uvedl Stropnický.
Část amerických vojáků pojede poslední březnový den vzdát hold svým předchůdcům, kteří osvobodili před 70 lety Plzeň a západní Čechy, i s těmi se zřejmě bude možné se krátce setkat v ulicích Plzně. „Máme četné žádosti klubů vojenské historie, tam také zvažujeme způsob, jak to optimálně skloubit,“ dodal Stropnický.
Bude samozřejmě možné průjezdu kolon přihlížet, fotografovat či natáčet je - případně proti nim protestovat.
4 Chystají se organizované protesty?
Ano. Byť je odpůrcům konvoje popřáváno mediálního sluchu spíše na základě emotivnosti jejich prohlášení (zazněla přirovnání k nacistické a sovětské okupaci, nápady na zablokování konvoje s ruskými vlajkami či údajném právu občanů na ozbrojený odpor), na poklidné vyjádření protestu mají v demokratickém systému právo.
První z protestů se chystá na čtvrtek ve Vyškově, jiný například v sobotu na Václavském náměstí v Praze. Obě demonstrace spolupořádá KSČM. Po Praze se mají během soboty konat i další menší protesty. Odpůrci průjezdu spojenecké kolony hodlají také protestovat v pondělí před vjezdem do ruzyňských kasáren. Další protesty si odpůrci domlouvají na Facebooku v jednotlivých městech, je ale těžké odhadnout, kde je skutečně zrealizují a v jaké síle a podobě.
5 Je jízda protiústavní, jak říkají její odpůrci?
Upozornění na údajnou protiústavnost akce vznesli komunisté. „Není to přesun, je to pobyt. Ústava hovoří do 48 hodin, tady to budou čtyři dny,“ řekl v rozhovoru pro DVTV (záznam zde) šéf poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik.
Konečnou autoritou posuzující ústavnost či neústavnost různých činů je Ústavní soud. I bez něj ale je možné pročíst si jak Ústavu České republiky, tak ústavní zákon 300/2000 Sbírky, na nějž se odpůrci konvoje rovněž odvolávají. K nalezení je pouze ustanovení, podle nějž vláda rozhoduje „o průjezdu ozbrojených sil jiných států přes území ČR nebo o jejich přeletu nad územím ČR“. Bez časové lhůty ohraničující definici průjezdu.
V dokumentech ministerstva zahraničí je poznámka, že průjezd zpravidla nepřekročí 48 hodin. Tyto dokumenty vycházejí ze zákona 310/1999 Sbírky, kde je ustanoveno, že „za pobyt se nepovažuje průjezd těchto ozbrojených sil přes území České republiky, který zpravidla nepřekročí 48 hodin“. Klíčové je ovšem slovo „zpravidla“.
Ústavní právník Jan Wintr na Radiožurnálu podotkl, že záleží na tom, zda akce „věcně materiálně je průjezdem“. Podle něj i podle profesora Aleše Gerlocha z Právnické fakulty UK, jehož oslovil portál iDNES.cz, vláda rozhodla dle ústavy.
6 Je jízda mimořádná?
Ano i ne, jednoznačná odpověď by byla příliš zjednodušující. Zcela jistě je přesun neobvyklý tím, že je na české poměry poměrně rozsáhlý (byť z hlediska toho, že například Rusko běžně pořádá manévry s mnoha desítkami tisíc mužů, není pět set vojáků žádnou velkou silou) i prezentací akce coby „demonstrace jednoty zemí NATO“. Neobvyklý je i pozorností, která je mu v České republice věnována.
Jak cvičí Rusko a jak NATO?Srovnání rozsahu manévrů |
Na druhou stranu projíždějí alianční spojenci Českem docela často. Jen loni se uskutečnilo 131 podobných vojenských přesunů, v průměru jeden každé tři dny.
Celkem se jich účastnilo 1 631 zahraničních vojáků s 601 kusy techniky, z toho jedenáct silničnich konvojů bylo amerických (celkem 632 lidí s 316 kusy techniky). Velký byl například přesun Belgičanů na cvičení do Boletic (říjen a listopad, 300 lidí, 150 kusů techniky) či přejezd nizozemských jednotek (září a říjen, 115 vojáků, 85 vozidel a kusů techniky a dalších 408 na železnici).
7 Nezničí transportéry silnice? Nejsou moc velké a moc těžké?
Obrněnce Stryker
|
Obrněné transportéry Stryker jsou široké 295 centimetrů, o 40 více, než stanovuje norma. Ministerstvo dopravy proto Američanům vystavilo povolení na průjezd nadrozměrných vozidel.
Vozovku transportéry neponičí. „Váha vozidel nadměrná není, nepřesahují 48 tun,“ uvedl pro ČTK mluvčí ministerstva dopravy Tomáš Neřold. Čtyřnápravové kolové transportéry mají hmotnost (podle verze) mezi 16 a 19 tunami, jsou tak například lehčí než české pandury.
Vozidla americké kolony nebudou vybavena dálničními známkami a nebudou platit mýtné. Vztahuje se na ně princip takzvané vzájemnosti: za přesuny po dálnicích na území svých spojenců neplatí ani Češi.
8 Proč jedou po silnici a ne po železnici, jak je běžné?
Je to trochu zkratka, ve skutečnosti není na silničním přesunu jako takovém nic unikátního. Jen loni se, jak už bylo zmíněno, američtí vojáci po silnici přesouvali Českou republikou jedenáctkrát, byť v menších uskupeních. Minulý rok také naší zemí projely velké kolony belgické či nizozemské armády na cvičení, jak jsme již uvedli výše.
Silniční přesun má v zásadě dva důvody. Američané chtějí demonstrovat své vojenské závazky střední a východní Evropě (celou tato „ujišťovací“ operaci Atlantic Resolve zahájili na základě žádostí evropských zemí). Druhý důvod je ryze vojenský: cesta dlouhá 1 800 kilometrů je nejdelším silničním přesunem USA v Evropě od konce druhé světové války. Pro vojáky je tak zároveň cvičením schopnosti silničního přesunu.
9 Proč se u nás konvoj stal mediálním hitem?
V Česku působí nevelká, ale vcelku hlasitá a extrémně protizápadně naladěná komunita, která požaduje vystoupení republiky z NATO. Koncentruje se kolem KSČM, hnutí Ne základnám, některých tvrdě protiamerických publicistů - aktivní jsou zejména bývalý poslanec, senátor a soudce Jiří Vyvadil či bývalý vicekancléř prezidenta Klause Petr Hájek - a webů s nejasnými vlastníky (Aeronet) či řízenými přímo ruskou vládou (Sputnik).
Viditelnost této komunity, otevřeně kritizující prozápadní směřování republiky, umocňují sociální sítě, umožňující šíření myšlenek a postojů v dříve nebývalé míře. Roli ovšem hrají i média, snažící se vyhovět zájmu diváků a čtenářů o konflikty a která v rámci konfliktního podání situace popřávají sluchu i radikálním oponentům.
Platí i to, že Češi sice vstoupili do Severoatlantické aliance, ale dlouhá léta žili v domnění, že svět je bezpečné místo, v němž akce jako demonstrace vojenské síly patří minulosti. I proto mají o zprávy o konvoji zájem.
