Poprvé Měsíc „nakousl“ Slunce už v 9 hodin 37 minut. Bylo to největší zatmění nad naším územím až do roku 2026 a zároveň poslední u nás viditelné v tomto desetiletí. Při zatmění bylo možné vyhledat na nebi i planetu Venuši. Těsně před půlnocí (přesně ve 23 hodin 44 minut) pak nastane jarní rovnodennost a začne astronomické jaro.
Díky TV NOE jste mohli celé zatmění sledovat on-line i s odborným komentářem. Záznam si můžete prohlédnout na přiloženém videu.
Kdy se dívat a kde hledat Venuši
Zatmění v Česku proběhlo nad obzorem v celém průběhu. Slunce dopoledne vyšlo 30° vysoko nad jihovýchodním obzorem a Měsíc v té chvíli začal „ukrajovat“ naši mateřskou hvězdu z pravého horního okraje.
Jak bude probíhat částečné zatmění Slunce 20.3.2015.
Jak čas plynul, zatmění bylo výraznější a temná silueta Měsíce v novu se postupně přesouvala doleva přes horní polovinu Slunce.
Maximum úkazu, kdy Měsíc ukousne přes 73 % slunečního disku (platí pro souřadnice 50° severní šířky a 15° západní délky, což je nedaleko města Kouřim), se odehrálo v 10 hodin 46 minut. Slunce do té doby vystoupalo do výšky 37° nad jiho-jihovýchodní obzor.
Kde a kdy bude zatmění u vás?Podívejte se na specializované stránky Astro.cz. Najdete zde i seznam a odkazy na hvězdárny, kde bylo možné zatmění pozorovat s profesionály. Na programu byl nejrůznější optické pokusy, přednášky i projekce úplného zatmění přes internetový webcast z pásu totality. |
Zájemci mohli své dalekohledy přesunout asi 33° východně od částečně zakrytého Slunce k planetě Venuši, která za dobrých podmínek byla viditelná i pouhýma očima. Po dosažení maximálního zákrytu se Měsíc začal pomalu odsouvat k levému hornímu okraji, kde v 11 hodin 58 minut sluneční kotouč opustil. Ke konci úkazu pak Slunce vystoupalo do výše téměř 40° nad jižní obzor. Průběh úkazu na území České republiky se liší v minutách.
Jak vzniká zatmění
Zatmění Slunce vzniká v momentě, kdy se Měsíc ve fázi novu ocitne na přímce mezi Sluncem a Zemí a při pohledu ze Země zakryje sluneční disk nebo jeho část. V případě, že Měsíc zakryje celé Slunce, hovoříme o úplném zatmění a při jeho pozorování jsme svědky bez nadsázky dech beroucího představení. V Česku jsme ho mohli pozorovat 11. srpna 1999 (připomeňte si to zde).
Je-li Měsíc v době zatmění na své výstředné dráze dál od Země, je úhlově menší a Slunce nezakryje po celé ploše. Pak pozorujeme rovněž nezvyklé, tzv. prstencové zatmění Slunce. V obou případech je zatmění pozorovatelné pouze v úzkém pásu na Zemi, kde se velkou rychlostí pohybuje měsíční stín. Na velké ploše mimo tento pás je pak zatmění pozorovatelné jako částečné a zákryt Slunce je tím větší, čím blíže se pozorovatel nachází k pásu úplného či prstencového zatmění.
Další výrazné zatmění Slunce na našem území uvidíme až 12. srpna 2026. Nejbližší zatmění Slunce bude malé (Měsíc „ukousne“ asi 17 %) a čeká nás 20. června 2021. Předchozí částečné zatmění Slunce nad naším územím proběhlo 4. ledna 2011. Nejbližší úplné zatmění Slunce u nás proběhne 7. října 2135.
Pracovnice pražského Planetária radí, jak pozorovat zatmění Slunce:
Dbejte na bezpečnostPři pozorování slunečního zatmění je třeba dbát na bezpečnost zraku. Ačkoliv půjde o opravdu výrazné zatmění, nezakrytá část Slunce bude stále dost intenzivním zdrojem světla a bez použití vhodných pomůcek může při přímém pozorování hrozit trvalé poškození zraku. Doporučujeme použít speciální brýle pro pozorování zatmění, které jsou k dostání na hvězdárnách, folii Baader AstroSolar, případně svářečský filtr stupně 13 a vyšší. |
