Jak totiž velí zlozvyk teenagerovských ság, po Divergenci a Rezistenci přijde ještě třetí díl, rozdělený do dvou filmů. Čili úplné finále se plánuje až na rok 2017 a k němu se hrdinka musí dílem postupně prostřílet, dílem milostně provzdychat.
Ani v Rezistenci nečiní nic jiného než její žánrová sestra s lukem ze série Hunger Games. Budí se z krvavých nočních můr, prchá po boku svého milého, s nímž vede deníčkové hovory, postává v průsvitné košilce, rve se nebo se chce plačtivě obětovat za druhé.
Jediný posun zaznamená dívčina změna účesu a její setkání s možnou tchyní; herecky však Shailene Woodleyová dál střídá bojové postoje s rozechvělým kousáním do rtů. Což se dá vydržet, než začne vzlykat, pak se stává nesnesitelnou.
Ovšem mládežnická romance zasazená do hry na partyzány se netočí kvůli hereckým Oscarům, nýbrž pro potěchu ctitelů akce. Ano, více se tu střílí; jako v počítačové hře. Nicméně nejpohlednější akční specialitou zůstávají scény spojené s vlakem; ostatní lze vidět kdekoli kdykoli.
Nejhorší je, že s překvapením ani nelze počítat, divák si prostě musí počkat, než se jednotlivé sektory, kmeny či národy podaří sjednotit v revoluční armádu. Vše, co se děje od prvního dílu až do závěrečné půlhodiny posledního filmu, jsou jen penězotvorné odbočky, kudrlinky, vycpávky.
