Jsem hrdý, že jsem je chtěl zabít, řekl student o útocích na bezdomovce

  • 96
Velmi netradičně začal svou obhajobu v případě pokusu o vraždu dvou bezdomovců obžalovaný Jan Mokrý. „Chtěl jsem, aby si smrt užili, nezasloužili si čistou smrt. Jsem hrdý na to, že jsem bezdomovce chtěl zavraždit. Chci si to obhájit,“ prohlásil student matematicko-fyzikální fakulty.

Útok na prvního bezdomovce Jaroslava M. se podle obžaloby odehrál v Praze-Libni loni 12. dubna. Napadený vyvázl bez zranění. Na oběť číslo dvě, Libora Š., zaútočil Mokrý podle spisu 29. června 2014 ve Vrchlického sadech poblíž Hlavního nádraží.

Mokrý u Městského soudu v Praze prohlásil, že než se odhodlal jít zabíjet, řešil složité až dvacetistránkové rovnice.

„Napadl poškozeného jedním ze tří přinesených nožů,“ uvedl k druhému útoku v obžalobě státní zástupce Vladimír Pazourek. Pobodaný muž vážné zranění tepny přežil díky rychlému lékařskému zákroku. Studenta záhy zadrželi strážníci (o útoku jsme psali také zde).

„Příprava vraždy byla čtyřbodová, plán vraždy osmibodový. Bez cikána a bezdomovce by bylo v ČR lépe,“ tvrdil Mokrý při výslechu. Oba ataky si podle svých slov pilně plánoval. Prý si vytipoval až padesát pražských lokalit, kde se pohybují lidé bez přístřeší.

„Chtěl jsem, aby se vědělo, že budu vraždit,“ zdůraznil při výslechu obžalovaný. Vybíral si takzvaně bezdomovce s velkým B. Tedy ty, co mají nějaký majetek a předstírají, že hledají práci. Na rozdíl od něj, který si na studia musel tvrdě vydělávat. „Na mé stupnici hajzl číslo 1 až 5 měli číslo 1,“ vysvětloval obžalovaný.

Rukojmí v Libni

Uvedl, že při prvním ataku v Libni bodl spícího Jaroslava M. opakovaně. Zasáhl však prý jen spací pytel. Pak zavolal na policii s tím, že bezdomovce drží jako rukojmí. „Kobylisy mne velmi podcenily,“ tvrdil na adresu policejního oddělení Mokrý.

Policisté ho záhy odzbrojili, Jaroslav M. vyvázl bez újmy na zdraví. Podle vyšetřovatelů ve spacáku nebyly stopy po ráně nožem. „Byl jsem chudý student, měl jsem jen špatné nože,“ vysvětloval to u soudu Mokrý s tím, že opravdu bodl.

Po dubnovém ataku strávil dva měsíce na psychiatrické klinice. „Má skvělá matka se o to postarala. Ta mi zkazila i dětství,“ komentoval to dnes obžalovaný.

Proto se na druhý nájezd připravil důkladněji. Plán podle něj splňoval všechny podmínky.

„Byl tam sám, nebylo tam světlo, nemířila tam kamera,“ vypověděl obžalovaný. Útok na Libora Š. neskončil tragicky i proto, že zraněný muž se zoufale bránil a navíc mu na pomoc přišel jeho známý.

„Můj život? Vyprávění na dvě až tři hodiny...“

Mokrý vypověděl, že za jeho nenávistí k lidem bez přístřeší je jeho těžký životní příběh.

„To je vyprávění na dvě až tři hodiny. Snad na to bude čas v závěrečné řeči,“ vyprávěl soudu obžalovaný.

Pochází z rozvedené rodiny, jeho biologický otec zemřel. „Jsem rád,“ komentoval to obžalovaný. Mokrý se snažil najít životní oporu v církvi. I ta jej však podle jeho slov zradila. Stal se také členem radikální Dělnické strany.

Složitý motiv a okolnosti nesmyslných útoků by měl soud rozplétat další dva dny. Své důležité slovo budou i znalci psychologové a psychiatři. Mokrému hrozí až 20 let vězení případně výjimečný trest, teoreticky i doživotí.

29. června 2014