Každý týden usedá k počítači a kontroluje statistiky ze všech zápasů Synot ligy. Radek Bauer, člen Pracovní komise pro historii a statistiku FAČR, má konečné slovo při posuzování autorství gólu. Žádný mustr, podle něhož rozhoduje, však neexistuje.
„Člověk se řídí citem a dlouhodobými zkušenostmi,“ povídá Bauer. „Zatím se přímo mně neozval nikdo s tím, že by nesouhlasil, když dodatečně označíme gól jako vlastní. Občas si někdo stěžuje v novinách, že o gól přišel, ale to se nedá nic dělat.“
V některých případech vlastní branku rozpozná na první pohled každý, fotbal ale přináší i situace, kdy není jasno ani po několika opakovaných záběrech.
Co pak? „Radím se s kolegou, s nímž tohle děláme už přes dvacet let,“ říká Bauer. „Pokud se nedá jasně rozhodnout, bereme v potaz i to, co napsal rozhodčí do zápisu. Když ale označí za střelce hráče, který se třeba míče ani nedotkl, tak proč to nezměnit? Neprávem přiznaný gól může změnit historii. Není nic na tom upravit zápis zpětně.“
V hokeji vlastní góly neexistují. Pokud někdo pošle puk do své branky, je za autora považovaný poslední hráč z týmu soupeře, který se ho dotkl.
Hlasy o tom, že by měl i fotbal zrušit vlastní góly, se objevují čím dál častěji. Hlavně v případě brankářů, kde jsou v rámci jejich zákroků situace nejspornější.
„Hokejové pravidlo se mi nelíbí. Nejsem zastáncem toho, aby byl ve fotbale gól připsaný někomu, kdo jen bezvýznamně kopne do míče u půlící čáry,“ nabízí svůj pohled Bauer. „A brankáře bych z vlastních gólů nevyjímal. Pro mě jsou totéž, co hráči z pole. Do každého míče jdou s tím, že chtějí zabránit gólu.“
Jaké jsou nejčastější „šablony“ vlastních gólů? A proč jsou hodnoceny jako vlastní? Podívejte se na video.
