Tomáš Dvořák | foto: MF DNES

Šéftrenér tipoval: Bude 6 medailí. A po pražském úspěchu vyhlíží Peking

  • 22
Před šampionátem mu volali ze sázkové kanceláře: Kolik medailí jako šéftrenér atletické výpravy tipujete? A Tomáš Dvořák, někdejší světový rekordman v desetiboji, se pustil do úvah nad úspěchy na halovém mistrovství Evropy v Praze. "Napsal jsem šest medailí a tři zlaté," říkal.

Místo tří se nakonec pod střechou O2 areny zrodily zlaté dvě, ale počet Dvořák trefil a pak uznal: „Můžeme být spokojení.“

Odkud měla přijít ta třetí zlatá?
Věřil jsem, že dopadne i mužská štafeta, ale nastavit ji nebylo jednoduché. Pavel Maslák na prvním úseku by neměl takové grády. Navíc Polák Zalewski závod rozběhl tak, jako celý rok ne, nebál se toho. A klobouk dolů i před vítěznými Belgičany. Ti nemají problém připravit se čistě na štafetu, nejmladšího Borléeho nechali proběhnout se čtvrtku, ale dva starší bratři se šetřili. A pošetřili pěkně.

Šest medailí vám přesto musí dělat radost, ne?
Mohu být spokojený, i když já jsem ve své podstatě nenáročný. Předvedli se ve velmi dobrém světle. A věřím, že to tak vnímá i sportovní veřejnost u nás. Když jsem procházel halou, tak členové jiných výprav mi gratulovali a děkovali za krásný šampionát. Našim závodníkům patří velký dík.

Co vás překvapilo?
Máslo nepřekvapil, ten potěšil, každému srdce zaplesalo. Ale finále patnáctistovky... Já jsem z toho zpocený ještě teď. Každému tady musela naskočit husí kůže. Nemůžu říct, že jsem to čekal, ale když jsem Kubíka Holušu viděl po rozběhu a pak ráno před startem u snídaně, jak se láduje lívanci s marmeládou, říkal jsem si: To je přesně on. Žádný stres.

Úspěchů však nebýt nemocí mohlo být i víc, ne?
S tím se musí počítat. Když jsem si čmáral možnosti, kdo, co a jak, tak tohle jsem musel zohlednit. Honzovi Kudličkovi jsem věřil, ale kluci naskákali úžasné výkony. Jsem rád, že tady startoval, posune ho to. Všem, co tady startovali a úplně jim to nevyšlo, to pomůže. Kdyby Denisa Rosolová vyběhla svůj závod tak, jako ve štafetě, taky mohlo být všechno jinak. Jenže musíte být připraveni se vším všudy v jeden okamžik, který je daný časovým pořadem. To je sport.

Zuzana Hejnová to asi poznala nejlíp, že?
Je dobře, že se doma představila. A jestli měla nebo neměla běžet čtvrtku, to je další otázka. Pro ni byl start hlavně ujištěním: Jsem zdravá, můžu se připravovat na léto a na olympiádu.

Ta bude až za rok, letos atlety čeká Peking, mistrovství světa.
A tento šampionát je skvělým odrazovým můstkem. Jakmile se někdo připravuje k takovému šampionátu doma a chce se ukázat, dá do přípravy malinko víc než kdykoliv jindy. A ono se to neztratí. Ti, kteří to malinko přepískli a začalo je zlobit zdraví, těm se to vrátí právě v letní sezoně.

A ti, co zazářili?
Ti vydrží. Těším se na letní sezonu a budu všem především přát pevné zdraví. Jak by loni vypadalo mistrovství Evropy v Curychu, kdyby tam Zuza, Máslo, Adam Helcelet byli v plné formě?


Sport v roce 2024

4. - 26. 5. Cyklistické Giro d´Italia
10. - 26. 5. MS v hokeji, Praha a Ostrava
26. 5. - 8. 6. Tenisové Roland Garros, Paříž