Orloj, který mohou lidé vidět v orlickoústeckém muzeu je po náročných opravách plně funkční, má i jeden ciferník, který je pro dnešní hodináře zatím nevysvětlitelnou záhadou.
Hodinářský stroj skrývá neobvyklý příběh. Postavil ho totiž František Planička, který v květnu roku 1908 zavraždil svou nevěrnou manželku. Nápad na sestavení svého prvního orloje dostal, když si za tento čin na Borech odpykával trest a prostudoval tam na šest stovek knih o astronomii a strojírenství. A ve známé těžké věznici svůj orloj také postavil. Nazval jej „učňovským“ orlojem.
Nikdo neví, jak a kdy se následovník tohoto orloje, tvůrcem nazvaný tovaryšský orloj, objevil v Ústí nad Orlicí.
„Víme jen, že si ho v 60. letech minulého století půjčilo muzeum ve Šternberku, které ho chtělo vystavit. Vrátil se zpět v 90. letech v poměrně poničeném stavu. Nevěděli jsme, zda ho vůbec zachovávat, ale zeptali jsme se akademického sochaře Petra Skály, který se stará o pražský Staroměstský orloj, on se přijel podívat a určil, že tvůrcem orloje je František Planička. Ten původně dostal doživotní trest zmírněný na dvacet let žaláře, ale nakonec ho císař pán pustil, když sestrojil učňovský orloj z kartonů, nití a špulek od nití,“ říká ředitelka Městského muzea v Ústí nad Orlicí Jarmila Süsserová.
Vrah nakonec spáchal sebevraždu
Zatímco po existenci tohoto prvního orloje, který tvůrce osvobodil, se stále pátrá, o vystavovaném tovaryšském interiérovém orloji je informací více. František Planička ho sestrojil za půl roku. Práce na něm ukončil v červnu 1919, poté s ním jezdil po vlastech českých.
Na malosériovou výrobu podobných orlojů získal Planička dokonce společníka a investora. Firma Planička a Pacovský z Kralup nad Vltavou zahájila dokonce malosériovou výrobu. Ale firma za rok zkrachovala a Pacovský pak spáchal sebevraždu. Rozbitý starý orloj opravovali tři roky restaurátoři - manželé Petr a Melánie Skálovi. V orlickoústeckém muzeu se o něj nyní stará správce Jiří Süsser.
„Nechodí v něm žádné postavy a systém funguje na sedmi typech závaží. Ta pohánějí soustavu ukazatelů. Stroj vydrží v chodu 27 hodin, ale my jej natahujeme po 24 hodinách,“ uvádí Süsser, který, jak sám říká, zatím v orloji dokázal najít všechny závady.
„Orloj je uložený ve dřevu, celý stroj působí velmi amatérsky, je vidět, že jej jeho stvořitel vyrobil na koleně. Ale funguje. V jeho útrobách jsou i špulky od nití, řetězy od kol, drobné řetízky nebo kolo od pohonu šicího stroje a různá železa. Tady šlo špatně Slunce, musel jsem tam dát kolíček, aby to fungovalo. Tento orloj je naprostý unikát. Ve světě nic takového zhotoveného laikem neexistuje,“ vysvětluje správce muzea.
Co všechno stroj ukazuje?
Za prvé roky, a to na obdélníkovém číselníku letopočtu, který byl v roce 1919 vlastně prvním „digitálem“. „A ten bude ukazovat čas až do roku 9999,“ uvádí správce.
Orloj se špulkami je poměrně přesný i záhadný
První kruhový ciferník informuje o době oběhu Slunce po obloze. Ukazuje i čas jeho východu a západu, další pak přestupné a nepřestupné roky a jiný zase fáze Měsíce na obloze.
Další ukazatel představuje měsíce v roce a jejich znamení. „Pátý je pro dny v měsíci a šestý je čtyřiadvacetihodinový. Ukazuje ale jinak než dvanáctihodinový. Následující znázorňuje roční období a týdny v roce. Ručičky jiného ciferníku ukazují také čas východu a západu Slunce. Je to poměrně přesné. Nechybí vteřinovka,“ říká Süsser.
A pak představuje největší záhadu orloje Františka Planičky. „Nejen hodináři, ale i astrologové nevědí, co představuje poslední ciferník. Je na něm Slunce, Merkur, Venuše, Mars, Jupiter, Saturn, neidentifikovatelný symbol a Neptun. Ale zvláštně seřazené. Venuše je tam třeba dvakrát. Ukazatel postoupí vždy z jednoho znamení do druhého za 11 měsíců. Nikdo neví, proč jsou uspořádané takhle, a dokonce je tam jedno znamení, které nikdo nerozluštil, co znamená. Je to nějaká záhada výrobce,“ uvádí správce.
A ještě upozorňuje na časový posun pásma. „Když je třeba v jednom městě na světě půl čtvrté, ukazuje to čas i v jiném městě na opačné straně zeměkoule. Tady je třeba Chicago, tady Los Angeles, Anchorage na Aljašce, Madrid, Johannesburg,“ popisuje Jiří Süsser.
Ve spodní části orloje jsou dvě zemské polokoule související s výše položeným ukazatelem časových pásem. A ciferník uložený mezi nimi ukazuje hvězdnou oblohu s vyznačením viditelnosti její příslušné části o půlnoci v různých měsících v roce.
Skříňový astronomický orloj je široký 1,63 metru, vysoký 2,4 metry a hluboký 0,54 metru. Váží asi 330 kilogramů.
Návštěvníkům orlickoústeckého muzea je zpřístupněn celoročně.
