První místo ale nebylo zadarmo. „Byl jsem trochu stažený, necítil jsem se vyladěný,“ přemítal Maslák, nicméně velmi si pochvaloval publikum. „Atmosféra byla parádní, diváci povzbuzovali. A to jsem ještě viděl hodně volných míst. Třeba se odpoledne hala zaplní ještě víc,“ zadoufal.
Přiznal, že kulisa jej nakopla i přes jeho flegmatickou povahu. „Jasně. Ale na druhou stranu jsem chtěl pošetřit síly, abych se nevybouřil.“ pokýval hlavou svěřenec trenéra Dalibora Kupky.
Během závodu jej proháněl Bělgičan Borlée, Maslák ale chtěl vyhrát. „Určitě, je to pak lepší pro dráhu v semifinále. Jednička byla jasná volba.“
Odpolední semifinálový běh jej čeká krátce po sedmnácté hodině, svůj další program český atlet dobře znal.
„Teď si dám v hotelu lehkej oběd, nejspíš nějaké těstoviny, možná o kousek masa, uvidím. Na chvíli si lehnu a jde se na stadion,“ plánoval a myšlenku, že by se při odpočinku prospal, odmítl. „Usnout bych asi dokázal, ale neudělám to, nebylo by to dobré. Kdybych si třeba na hodinu schrupnul, potom bych byl rozespalej.“
Atletický kvíz:
