„Česká strana se ohradila proti úmyslu adoptovat chlapce a zdůraznila, že Česká republika s adopcí těchto svých občanů nesouhlasí. Na to norská strana sdělila, že adopce v obdobných případech zpravidla nepřipadá v úvahu, zejména za situace, kdy na matku stále existují vazby,“ uvedl po jednání v tiskovém prohlášení Zdeněk Kapitán, ředitel Úřadu pro mezinárodně právní ochranu dětí (ÚMPOD), jenž se jednání účastnil.
Podle Kapitána Norové Česko ujistili, že oba chlapci jsou ve vzájemném kontaktu. Bližší být nechtěli s odkazem, že informace může získat jen matka chlapců Eva Michaláková.
Michaláková si opakovaně stěžovala na přístup norských úřadů. Ty jí povolily vidět chlapce loni jen jednou, každého zvlášť a na dvě hodiny. Podle matky jí také hrozily, že pokud nevydá pasy dětí, chlapce úřady uvolní k adopci. O ní se úřady zmiňovaly podle Michalákové podporovatelů a právníků i v lednu (více čtěte zde).
Matce se vrátily také dárky, jež dětem poslala k Vánocům. Podle Evy Michalákové jí děti už neříkají mámo, neumí česky a ona jim nesmí připomínat společnou budoucnost.
Podle Kapitána Barnevern (norský úřad na ochranu dětí) v úterý připustil zpoždění při předání jednoho z darů matky dětí. „Bylo deklarováno, že dárky může předávat jak matka, tak ostatní členové rodiny prostřednictvím Barnevernu. Stejný režim je doporučován i ostatním členům rodiny,“ popsal po schůzce Kapitán.
Děti budou mít přístup k výuce českého jazyka
Norské úřady Čechy ujistily, že zprostředkují jednání, které vyústí v možnost, aby se děti učily česky. „Další jednání, pro něž byl úterním jednáním vytvořen základ, budou směřovat zejména k tomu, aby v českém jazyce mohl do budoucna probíhat i styk s chlapci,“ dodal Kapitán.
„V otázce zintenzivnění styku s chlapci norská strana uvedla, že tak přísná omezení styku jsou systémově v Norsku méně obvyklá a reflektují závažnost případu. I pro norskou stranu je důležité podporovat opatření pro aktivnější práci s rodinou, nicméně současná úprava styku je nastavena pravomocným rozhodnutím a k její změně může dojít v rámci probíhající revize případu,“ dodal ředitel ÚMPOD.
Norsko v úterý již na dotazy k jednání nereagovalo. V minulosti ale termín schůzky potvrdilo.
„Můžeme potvrdit, že v Bufdiru (norské Ředitelství pro děti, mládež a rodinné záležitosti, pozn. red.) se bude konat v úterý 3. března schůzka. Účastnit se jí budou zástupci BLD (Barne., Familie- og Likestillingsdepartementet, tedy Ministerstva dětí, rovnosti a sociálního začleňování), velvyslanectví ČR v Oslo a Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí. Agendou schůze budou informace o Barnevernu (norském Úřadu pro ochranu dětí) a jeho práci, dále spolupráce a dialog mezi Českem a Barnevernem,“ uvedl před jednáním v e-mailu pro iDNES.cz Henrik Nielsen, poradce Bufdir.
Jednání po dvou diplomatických nótách
Úterní schůzka trvala tři a půl hodiny. Konala se v sídle Bufdir a kromě ÚMPOD a Bufdiru se jí účastnili za Norsko zástupci krajského guvernéra pro Buskerud, ministerstva zahraničních věcí a ministerstva pro děti, rovné příležitosti a sociální začleňování. Za Česko pak na schůzce byli zástupci velvyslanectví České republiky v Oslo.
Schůzka se konala poté, co Češi poslali do Norska dvě diplomatické nóty. Norové následně nabídli přímé jednání (více o reakci čtěte zde). To by mělo i nadále pokračovat.
„Oceňuji, že norské úřady českým řekly, že adopce dětí nepřichází v úvahu, že se nemusíme bát. Je to vůbec poprvé, co s námi Norsko jednalo otevřeněji a vstřícněji. Je to pokrok,“ řekla iDNES.cz ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová-Tominová. Právě tomuto ministerstvu je ÚMPOD podřízen.
Zdeněk Kapitán už dříve iDNES.cz uvedl, že jeho úřad nemá v Norsku ekvivalent, proto ÚMPOD de facto nemá s kým jednat. Navíc Norsko není vázáno některými mezinárodními smlouvami, k nimž přistoupila Česká republika. Na to upozornil i premiér Bohuslav Sobotka (o jeho souhrnné zprávě poslancům čtěte zde).
ÚMPOD do Norska odjel poté, kdy nabrala na politických obrátkách kauza Evy Michalákové. Češky, která před necelými čtyřmi lety přišla v Norsku o dvě děti kvůli podezření na jejich týrání a zneužívání. Chlapci jsou už několik let ve dvou norských pěstounských rodinách a Michaláková je téměř nevídá, byť nebyla obviněna z žádného trestného činu, stejně jako otec chlapců. Žena se ale dočkala silné veřejné podpory, a čeští politici proto řeší, jak mají ve věci dvou chlapců s českým občanstvím intervenovat.
Premiér Sobotka už dříve označil za nepřípustný návrat chlapců pod diplomatickou ochranou Česka a vyloučil také novou dvoustrannou smlouvu o právní pomoci mezi oběma zeměmi. Podle Sobotky musí rodina docílit zvratu skrze norské soudy a úřady.
Podívejte se na reportáž o kauze:
10. února 2015 |
