Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov vyzval Ukrajinu v projevu před Radou Organizace spojených národů pro lidská práva, aby ukončila „faktickou“ blokádu Donbasu a obnovila hospodářské vazby i poskytování služeb na východě země.
Už před zasedáním Lavrov v Ženevě sešel se svým americkým protějškem Johnem Kerrym. Ten jej vyzval k plnění minských dohod a varoval před možnými hospodářskými následky pro Rusko v případě jejich porušování.
Krize na UkrajiněDŮKAZY: Ruské zbraně na Ukrajině ZRANĚNÝ Z MAJDANU: Měl jsem pětiprocentní šanci ROK OD MASAKRU: Střelba na Majdanu stále není vyšetřená ANALÝZA: Rusko Ukrajinu ostřelovalo ze svého území RUSOVÉ: V Donbasu bojují, vyfotit se nenechají ZAORÁLEK: Mise OSN na Ukrajině je nereálná DEBALCEVE: Chaotický ústup z obleženého města ZBROJAŘI: Vývoz zbraní z ČR embargo nezastavilo MINSK: Státníci po 17 hodinách dohodli příměří SAVČENKOVÁ: Ukrajinská pilotka hladoví v ruské vazbě |
Ukrajinské vedení v projevu ruský ministr zahraničí vyzval, aby nabralo „kurz směrem k míru“. Dosud prý bylo dosaženo „konkrétního pokroku“ v plnění mírových dohod z Minsku, podle kterých má od 15. února na východě Ukrajiny platit klid zbraní, aby následně bylo možné podniknout další kroky k urovnání konfliktu. Příměří se podle Lavrova nyní „konsoliduje“.
K dosažení míru ale musí Kyjev podle ruského ministra zrušit údajnou blokádu Donbasu a obnovit hospodářské styky a bankovní služby, vyplácet sociální dávky a znovu umožnit svobodný pohyb z oblasti do ostatních částí Ukrajiny. Kyjev by se podle něj měl také distancovat od „extremistů“.
Podle Kerryho musí být příměří dodržováno na všech místech východní Ukrajiny, včetně města Debalceve či okolí Mariupolu, a to v řádu hodin, nikoli dní. „Pokud se tak nestane, pokud se nadále nebudou v takto velkém rozsahu dodržovat (dohody), nastanou nevyhnutelně následky, které dál zvýší tlak na už tak zkoušené ruské hospodářství,“ uvedl šéf americké diplomacie.
Zdůraznil ale rovněž, že si prý ruský prezident Putin mylně vykládá velkou část toho, co USA dělají nebo se pokouší dělat, a že doufá v brzké zlepšení vzájemných vztahů obou zemí.
Dalšími tématy asi 80minutového ranního rozhovoru Kerryho s Lavrovem byly podle ministerstva zahraničí USA také konflikt v Sýrii a íránský jaderný program.
Na východní frontě se dál bojuje
Ani v posledních 24 hodinách nebyl na východoukrajinské frontě klid, povstalci obvinili armádu z útoku u Doněcku, Kyjev hlásí přeskupování techniky povstalců u Mariupolu. Podle údajů OSN přišlo od počátku proruského povstání loni v dubnu v Doněcké a Luhanské oblasti o život už přes šest tisíc lidí.
Jen v posledních týdnech byly zabity stovky lidí, hlavně v boji o doněcké letiště a železniční křižovatku Debalceve. Podle OSN dochází na Donbasu „k nelítostnému zabíjení lidí a likvidaci civilní infrastruktury“.
Ministerstvo obrany samozvané Doněcké lidové republiky v pondělí oznámilo, že armáda od neděle porušila příměří nejméně desetkrát. Z děl, tanků a minometů bylo prý hlavně ostřelováno doněcké letiště a nedaleká obec Spartak. Oběti na životech si prý útoky nevyžádaly.
Podle Kyjeva porušují příměří dojednané v polovině února v Minsku povstalci. U města Horlivka se údajně snaží vytlačit ukrajinské jednotky z obranných pozic a ostřelují i civilní objekty z děl a těžkých pěchotních zbraní.
U přístavu Mariupolu, kam bude podle některých ukrajinských analytiků veden příští povstalecký útok, vzbouřenci přeskupují síly. Do Novoazovska, který leží východně od Mariupolu, údajně přesunuli dvacet tanků a budují tam opěrné body. Do oblasti prý dorazilo i zhruba šest stovek dobrovolníků z Ruska a příslušníků pravidelné ruské armády. V jejich výzbroji je podle ukrajinské agentury i osmadvacet děl.
Porošenko znovu žádá o vyslání mírových sil
Ukrajinský prezident Petro Porošenko se v pondělí oficiálně obrátil na OSN a Evropskou unii s žádostí o vyslání mírových jednotek na východ Ukrajiny, kde by měly dohlížet na příměří mezi povstalci a armádou. Prezident zároveň doručil parlamentu návrh zákona o zvýšení početního stavu ukrajinské armády.
Ukrajinský prezident Porošenko oznámil na kyjevském letišti stažení armády z Debalceve (18. února 2015)
O žádosti do New Yorku a Bruselu promluvil Porošenko poprvé před dvěma týdny na zasedání Rady národní bezpečnosti a obrany. Podle ukrajinských diplomatů sází Kyjev spíš na spolupráci s EU, protože mise mírových pozorovatelů OSN by mohla v Radě bezpečnosti narazit na ruské veto. Porošenko předpokládá, že dohled nad příměřím, vyhlášeným v polovině února, by v Donbasu mohly vykonávat policejní síly unijních států.
Ukrajina předpokládá, že kontroloři by působili nejen na frontové linii, ale i podél rusko-ukrajinské hranice. Řada zemí je ale vůči podobným návrhům skeptická, protože prakticky identickým úkolem je už na východě Ukrajiny pověřena Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Vyslání mírových sil navíc vyvolává odpor Moskvy, stejně jako východoukrajinských separatistů.
Návrh zákona předpokládá zvýšení stavu příslušníků ukrajinské armády na 250 tisíc. Z tohoto počtu by víc než 200 tisíc měli tvořit profesionální vojáci. Podle ukrajinských vojenských expertů má nyní ukrajinská armáda ve zbrani zhruba 180 tisíc mužů.
Ukrajinští vojáci i separatisté pokračovali v opouštění fronty v pátek 27. února:
