Libor Varhaník, předseda organizačního výboru, se v noci budí před čtvrtou. Bez budíku, sám. Načež v mailu nachází 28 zpráv, které mu mezi jedenáctou a půl jednou v noci zaslali další členové organizačního týmu.
Přípravy finišují.
Před dvanácti lety to vše začalo. „Chtěli jsme opět přivést atletickou rodinu do Česka a vytvořit tu něco velikého. Jenže dlouho jsme na to neměli infrastrukturu,“ vzpomíná Varhaník.
Rošického stadion, jenž hostil letní mistrovství Evropy 1978, už nesplňoval normy. A použitelná hala nikde nestála.
Libor Varhaník, předseda organizačního výboru halového mistrovství Evropy 2015 v Praze.
Potom se zrodil projekt Sazka Areny, dnešní O2 areny. „Jakmile bylo jasné, že ji hokejisté prolobbují, usilovali jsme, aby se dovnitř vešla i atletická dráha.“ Což se povedlo. Proto podávali v roce 2003 kandidaturu na halovou Evropu 2007. „Přesto, že jsme tehdy nesplňovali základní reguli – tedy že v době kandidatury musí hala stát.“
Dorazili inspektoři z Evropské atletické asociace EAA a Češi jim ukázali: „Tady by to mělo být.“ Hleděli na staveniště, aréna stále neměla střechu. „Bylo to jen takové naše oťukávání terénu.“
Šampionát pochopitelně nezískali a neuspěli ani v boji o ten v roce 2009. Vyřadili je dokonce ještě před hlasováním. Odůvodnění? Vaše dráha nebude v hale splňovat požadované parametry.
„Vyhrál Turín, přitom ten pak nesplnil požadovanou elevaci dráhy a šampionát udělal v provizoriu rychlobruslařské haly. Ale prošlo jim to, protože my si při kandidatuře nevymýšleli, zatímco oni ano.“
Od té doby se situace změnila. Evropská atletika se učila pracovat s obřími arénami druhé generace. A Varhaník odrážel námitky.
EAA: Nevejde se k vám dráha.
Varhaník: Vejde! (Důkaz podal roku 2009 při mítinku v O2 areně.)
EAA: Za reklamními nosiči už nikdo neprojde.
Varhaník: To je nesmysl!
EAA: Z některých míst na tribunách není vidět na celý ovál.
Varhaník: A na co není vidět? Disciplíny v poli vidíte perfektně. Jen na oválu místy nevidíte 1. a 2. dráhu. Ale když si stoupnete, tak ano.
Praha kandidovala na halové mistrovství 2015, jenže o Vánocích 2011 obdržel Varhaník zprávu, že hodnotící komise EAA je opět pod tlakem určitých funkcionářů, aby Čechy vyřadila. „Hned jsem sedl do letadla a domluvil si na curyšském letišti schůzku s prezidentem EAA. Setkali jsme se, ukázali mu studie a vše vysvětlili. To byl zlom.“
2 dny do startuHME začíná ve čtvrtek Praha letos hostí atletické halové mistrovství Evropy od čtvrtka 5. do neděle 8. března. Zpravodajství, program či videa najdete ve zvláštní příloze zde. |
Češi byli připuštěni k volbám dějiště mistrovství, při nichž proti nim na zasedání EAA v Sofii stanul soupeř z nejtěžších: Istanbul.
„Turci disponovali pro kandidaturu neomezenými finančními možnostmi, usilovali i o olympiádu a měli halu, kde předtím uspořádali úspěšné halové mistrovství světa.“
Svazový šéf však přesvědčoval delegáty, proč mají vybrat Prahu.
A pak přišel triumf. Praha získala více než dvě třetiny hlasů. „Tak přesvědčivé vítězství jsem nečekal,“ přiznává Varhaník. V čele české delegace, opojené úspěchem, pak na závěrečné slavnostní večeři seděl naproti delegaci turecké.
„Jejich prezident mi vykládal: Vůbec nevím, jak se vrátím. Měl jsem neomezené garance i možnosti a šampionát jsem nepřivezl.“
Dnes už prezidentem tureckého svazu není...
Zato Češi se po dalších letech tvrdé práce s rozpočtem 160 milionů korun blíží k naplnění svého snu.
„Prahli jsme na svazu po tom, aby tu po nás zůstala výrazná stopa,“ říká Varhaník. „Pokud jste ze státu s jen 10 miliony obyvatel a máte za sebou atletickou tradici, na kterou s pokorou shlížíte, pak víte, že každé generaci se podaří uspořádat možná jen jednu tak významnou akci.“
Ta jejich už za dva dny začne.
