Ručičky všech hodin se od loňského roku posunuly blíže Rusku, hřivnu nahradil rubl, změnily se poznávací značky aut. I obchody se suvenýry nabízejí trička s Putinem a veřejná prostranství i rok po referendu zdobí malby, které slibují lepší zítřky v náručí Moskvy.
Touha po bohatším životě v Rusku je však vykoupená izolací. Z Krymu jako by se stal ostrov, tak složitá je teď cesta na pevninu. Například dvaašedesátiletá důchodkyně Valentina už patnáct let každý týden jezdí za svou matkou. Teď jí však cestu zkomplikovala nová hranice. Ukrajinci po ruské anexi zrušili veškeré vlakové i autobusové spoje, které na Krym vedly, a na své území navíc nepouštějí ani auta s novými ruskými poznávacími značkami.
Valentina tak musí k hranici dojet taxíkem, počkat na stráž, která ji provede dvoukilometrovým územím nikoho, a na ukrajinské straně přivolat další taxi, píše agentura Bloomberg. Podle AFP může taková cesta trvat i patnáct hodin.
Chaos na úřadech
„Přestěhování“ Krymu z Ukrajiny do Ruska znamená hlavně administrativní chaos. Problémy jsou s rejstříky nemovitostí, daněmi, ve školách, které musí změnit osnovy, a poté, co ukrajinské operátory nahradili ruští, i s telefonními čísly. „Je to jako kdyby všem najednou ukradli telefon,“ podotýká Kenarov k nucené změně čísel.
„Každodenní život teď obnáší dlouhé fronty na všechno: rodné listy a potvrzení o trvalém pobytu, řidičské průkazy a tak dále,“ svěřila se v listopadu pětadvacetiletá Maria. „Lidé se snaží pochopit, co se děje,“ řekl Guardianu její vrstevník Mark Butovskij. „Nejsložitější je to s penězi. Pokaždé, když něco kupuji, připadá mi, že je to dražší než posledně,“ dodává.
Na Krymu už se nesetkáte s pobočkami mezinárodních finančních ústavů jako UniCredit, nezaplatíte tu kartou Visa či MasterCard a nekoupíte si jídlo u McDonald’s. Zato ruských úředníků a příslušníků bezpečnostních složek přibylo tolik, že se i v kdysi klidném Simferopolu začaly tvořit dopravní zácpy. „Mnoho z těchto lidí zaujalo nejvyšší posty v místních armádních, politických i ekonomických strukturách,“ píše Kenarov. „Připomíná to koloniální správu, v níž Moskva nevěří ani těm nejoddanějším spojencům,“ podotýká.
Vyšší důchody, vyšší ceny
Státní zaměstnanci patří k těm, kdo si na Krymu polepšili, jejich platy totiž vzrostly třikrát až čtyřikrát. I důchody se dostaly na ruskou úroveň. Ceny základního sortimentu však vinou západních sankcí vůči Rusku a oslabení rublu významně stouply, stejně jako nájmy.
Od loňského března, kdy byl Krym oficiálně anektován k Rusku, stouply ceny potravin do prosince o polovinu. Nabídka zboží v supermarketech je značně omezená, je obtížné sehnat například kuřecí či vepřové maso.
Soukromý sektor navíc žádné příznivé změny nepotkaly. Drobní podnikatelé se potýkají s výpadkem dodávek z Ukrajiny a s novou ruskou konkurencí. Místní vláda navíc podle New York Times od anexe znárodnila majetek (zejména nemovitý) za víc než miliardu dolarů.
Vyvlastněny byly banky, hotely, ale i pekárny, filmové ateliéry, či loděnice. Ty v Sevastopolu, o jejichž znárodnění v sobotu rozhodly navzdory výhradám místního parlamentu úřady v Sevastopolu, dokonce patřily současnému ukrajinskému prezidentovi Petru Porošenkovi. Návrh na znárodnění podniků s ukrajinskými vlastníky přitom místním parlamentem dříve neprošel, když hlasování skončilo „nerozhodně“, a to i kvůli pochybám o zákonnosti daného postupu.
Krize na UkrajiněDŮKAZY: Ruské zbraně na Ukrajině ZRANĚNÝ Z MAJDANU: Měl jsem pětiprocentní šanci ROK OD MASAKRU: Střelba na Majdanu stále není vyšetřená ANALÝZA: Rusko Ukrajinu ostřelovalo ze svého území RUSOVÉ: V Donbasu bojují, vyfotit se nenechají ZAORÁLEK: Mise OSN na Ukrajině je nereálná DEBALCEVE: Chaotický ústup z obleženého města ZBROJAŘI: Vývoz zbraní z ČR embargo nezastavilo MINSK: Státníci po 17 hodinách dohodli příměří SAVČENKOVÁ: Ukrajinská pilotka hladoví v ruské vazbě |
Potíže zasáhly i zemědělství. Uzavření severokrymského kanálu, který vede z Ukrajiny přes Perekopskou šíji, prakticky znemožnilo pěstování rýže a sóji. Farmáři se sice snažili nahradit vodu s pomocí studní, ale slaná spodní voda půdu spíš zničila.
Jako opuštěný zábavní park
Nejtíživější je však situace v pro Krym klíčovém turismu. Počet zahraničních turistů klesl na úroveň sovětské éry a celé přímoří působí jako opuštěný zábavní park, popisuje novinář Dimiter Kenarov v magazínu Foreign Policy. Jen počet ruských letních hostů se ze dvou milionů snížil na polovinu.
Ve zdejších letoviscích již nekotví žádné velké výletní lodě a na kdysi rušné simferopolské letiště již přilétají jen letadla z Ruska. Sankce navíc potopily i leteckou společnost Dobroljot, dceřinou firmu Aeroflotu, která provozovala linky na Krym. Nahradit jej měla nízkonákladová společnost Poběda, i ta má však podle serveru Lenta.ru potíže a na jaře ani v létě na Krym létat nebude. Spojení na Krym má zatím zajistit Aeroflot.
Spolehnout se nedá ani na trajekty, jejichž plavby často narušují bouře a jsou přeplněné a drahé. Loňskou turistickou sezónu musely místní hotely odepsat. Moskva se tak rozhodla pro stavbu mostu, který má vést z Ruska přes Kerčský průliv na Krym. Velkolepá stavba, jež byla svěřena Putinově důvěrníkovi Arkadiji Rotenbergovi, nicméně přijde na víc než 228 miliard rublů (81 miliard korun) a nebude hotova dřív než v roce 2018 (více o megalomanské stavbě čtěte zde).
Většina chce v Rusku zůstat
Přes to všechno chce většina místních obyvatel v Rusku zůstat. V tomto ohledu se tedy od loňského referenda moc nezměnilo. Najdou se však i tací, kdo změnili názor. „Rusko jsme si zbožšťovali,“ říká Vitalij, který dříve patřil k pověstným „zeleným mužíčkům“, kteří poloostrov obsadili. „Bojoval jsem za svou zemi, Rusko, a své ideály. Mysleli jsme si, že hrozí invaze ukrajinských nacionalistů a krymští Tataři vyznávají radikální islám,“ vysvětluje, proč se přidal ke krymské domobraně.
Situace po ruské anexi jej však zklamala, proto vojsko opustil. „Bylo hezké pozorovat Rusko zpovzdálí, ale teď zjišťujeme, jak dokáže být autoritářské a represivní. Vláda utahuje šrouby, ale pomalu, aby si toho lidé nevšimli a neprotestovali,“ tvrdí.
Podle agentury GfK celých 82 % dotázaných obyvatel Krymu řeklo, že plně podporuje připojení k Rusku, zatímco proti byla pouhá čtyři procenta. „Jsem moc šťastná, že jsme se připojili k Rusku, dlouho jsme o tom snili,“ řekla AFP zdravotní sestra Galina Tolmačjovová. „Lidé jsou trochu nespokojení s tím, že se zpožďují mzdy, ale hlavně, že tu není válka.“
Ruský prezident Vladimir Putin o Krymu mluvil v novoročním poselství:
31. prosince 2014 |
