Socha Poutníka přišla nejdřív o hlavu, teď i o ruku. Urazila ji starostka

  • 3
Spíš sloup než postavu muže nyní připomíná socha Poutníka, která se tyčí nad silnicí I/54 při vjezdu do Blatničky na Hodonínsku. Ruku čtyřmetrového obra přitom neurazil žádný vandal, ale starostka. Bála se totiž, aby nezranila turisty nebo projíždějící řidiče.

„Jedna ruka odpadla a tu druhou jsme raději sundali sami. Hrozilo totiž, že by mohla spadnout a někoho zranit,“ vysvětlila současný stav sochy starostka Blatničky Jarmila Hrušková.

Při bližším zkoumání je zřejmé, že bukové dřevo, z něhož je socha vyřezaná, nevydrželo rozmary počasí a je hodně ztrouchnivělé. Při poklepu na tělo sochy je navíc slyšet výrazný dutý zvuk. Přesto není čtyřmetrový kolos podle starostky nebezpečný.

„Kmen je nasazen na nosné konstrukci, která jej pevně drží,“ ujistila Hrušková.

Torzo Poutníka přesto na svém místě už dlouho nezůstane. „Skácíme ho krátce předtím, než bude připravená nová socha, která bude hodně podobná té stávající. Umístíme ji i na stejné místo,“ doplnila starostka.

Na novou sochu se hledá vhodný kmen

Řezbář Ivan Šmíd je přesvědčen, že nová socha vydrží mnohem déle než ta stávající, která je z roku 2007.

„Vznikla tehdy na řezbářském sympoziu, kde jsme pracovali s bukem. Ten bohužel ani přes několikanásobný ochranný nátěr nemá vysokou životnost. Nová socha proto vznikne z dubu, případně ze smrku, takže vydrží přibližně třikrát déle. Změnou bude i umístění rukou, které budou více u těla,“ vysvětlil Šmíd.

Kdy začne nová socha vznikat, není ještě přesně jasné. „Hledáme vhodný kmen v našem hájku. Původní Poutník přišel přibližně na 30 tisíc korun a složilo se na něj hodně místních obyvatel. Nyní předpokládám obdobnou částku, kterou ovšem uhradíme z obecního rozpočtu,“ doplnila starostka Blatničky.

Sochu Poutníka poškodil v roce 2008 neznámý vandal, který jí uřezal hlavu. Obec proto ve spolupráci s řezbářem nechala vyrobit hlavu novou, jež se od té původní liší délkou vousů. Šmíd ji tehdy vyřezal z dubu, ale zpevnil ji ocelovými vzpěrami, takže je od zbývajícího skeletu prakticky neoddělitelná.