V Brně v sobotu poslal brankáře Hladkého na opačnou stranu a gólem rozhodl o vítězství Dukly. Byla to jedna z těžších penaltových situací: pětadvacet minut před koncem, za stavu 0:0... Jen málokdo v takové chvíli zůstane naprosto klidný. I Bergrovi, který jinak platí za flegmatika, vyskočí tep výš.
„Někdy je to nepříjemné,“ netají. „Penalta je sice nejsnazší způsob, jak dát gól. Ale o to horší je, když ji neproměníte. Je to podobné, jako když ze hry netrefíte prázdnou bránu - ale víc se o tom pak mluví.“
Kolik penalt se bude kopat v 18. kole Synot ligy?Fortuna vypsala sázky V minulém kole se kopala jediná penalta, celkem jich zatím v 17 kolech bylo 31. Je to hodně, nebo málo? „Zdá se mi, že se obecně moc penalt nekope,“ myslí si Tomáš Berger z Dukly. Sázková kancelář Fortuna před 18. kolem vypsala kurzy na to, kolik pokutových kopů se během něj bude zahrávat. „Pracujeme hlavně se statistickými údaji. Je třeba zohlednit celkovou atmosféru v lize, jak často a v jakých utkáních se penalty pískají,“ vysvětluje Ondřej Vích, hlavní bookmaker Fortuny. „Ale sledujeme třeba i to, jestli jsou v sestavách hráči, kteří jsou schopni vybojovat penaltový zákrok.“ Nejpravděpodobnější variantou podle bookmakerů je, že se budou kopat 1-2 penalty: vsadit se na ni dá v kurzu 1,6:1. |
Snad ve všech ligových týmech se penalty před víkendem trénují, někdy si je hráči zkusí i během týdne. Tak jako Berger s brankářem Dukly Filipem Radou. Když v úterý dotrénovali, utkali se před kamerami iDNES.cz v malém souboji.
Správce stadionu jim spustil dolů brankovou síť, která se na Julisce po zápasech zvedá ze země - a šlo se na věc.
„Bery, jdeš do toho naplno?“ ptal se Rada spoluhráče. „Jasně,“ přilétla okamžitá odpověď. „Tak to já jdu čekat dozadu na umělku a sbírat míče,“ vtipkoval správce.
Nebyl důvod, Berger z pěti pokusů branku ani jednou neminul. Suverénně začal a když Radu překonal podruhé, brankář si ulevil sprostým slůvkem. „Pardon. Dá se to potom vystřihnout?“ omlouval se s úsměvem.
Také třetí penaltu Berger v klidu proměnil, další už mu ale spoluhráč skokem k tyči chytil. A poslední pokus skončil po technické střele na břevně.
„Takhle jsem to jednu dobu kopal v pražském přeboru,“ zavzpomínal Berger. „Zkoušel jsem dloubáčky a třikrát za sebou jsem nedal. Když jsem chtěl jít počtvrté, trenér Jirka Němec na mě křičel, ať nikam nechodím.“
Teď už je spolehlivým střelcem, na penalty je v Dukle určený. A má své zásady, které se při každé „desítce“ snaží dodržovat. Kope téměř vždy placírkou a hlavně: „Koukám na brankáře. Snažím se čekat do poslední chvíle, co udělá. Ve chvíli, kdy se pohne, pošlu míč na druhou stranu.“
Zní to celkem jednoduše, v souboji s Radou však Berger na tuhle metodu moc spoléhat nemohl. Klubový spoluhráč ho má dobře přečteného, proto bylo třeba strategii trochu poupravit.
„Filip už ví, že čekám, takže většinou stojí až do poslední chvíle. Pak je potřeba vybrat si stranu a dát větší ránu,“ přemítal Berger. „Ale hlavně je to na tréninku úplně o něčem jiném. Kdybych kopal v mistráku třeba za stavu 0:0, hráli bychom o sestup a věděl bych, že remíza nám nepomůže...“ nedokončil větu.
Je tedy možné, že by ho v takové chvíli přemohl strach a nechal by raději míč někomu ze spoluhráčů? „To zase ne. Jsem určený, tak bych šel kopat. Ale byly by to velké nervy.“
