Ne, Hertl na tom opravdu není psychicky nijak zle. O víkendu si třeba užíval svůj první zápas pod širým nebem, který jeho San Jose odehrálo na fotbalovém stadionu v San Francisku proti Los Angeles.
„Jsem hrozně natěšenej, už se nemůžu dočkat,“ vyprávěl před jeho začátkem, když poprvé vstoupil do obrovské šatny hráčů NFL. „Chodil jsem v ní s otevřenou pusou, protože je ohromná. A ta aréna je úplně nová, moderní. Zahrát si Winter Classic před 70 tisíci diváky, to je něco neskutečného.“
Takhle skutečně nezní člověk, který by se vyloženě trápil. Myslet si, že je Hertl úplně v pohodě, by však bylo naivní. Ani by to nebylo přirozené, když mu to nejde, jak by sám chtěl.
„Snažím se hrát. Ze začátku sezony to opravdu nebylo ono, necítil jsem se dobře, ale postupem se to zlepšovalo. Začal jsem víc bruslit a vytvářet si šance. Jenže mi to tam nepadalo. Chybí mi jenom to štěstí. Ale jsem v nejlepší lize na světě a je v ní fakt těžké hrát. Takže se nemůžu divit.“
Někdy je možná lepší nechat problém být, protože čím víc ho rozpitváváte, tím víc do něj zabřednete. Hertlova největší potíž nejspíš tkví v tom, že si nedokáže vyčistit hlavu. Největší tlak si totiž klade on sám na sebe.
„Snaží se o zlepšení, ale má dost problémů. Po loňském vydařeném vstupu do NHL byl zraněný a pomalu se vracel zpátky. Pořád to ale není ono. Ano, za poslední měsíc udělal malý pokrok, ale trenéři mu neustále hledají místo v sestavě. Teď ho dali z centra na křídlo a vypadá to, že by mu to mohlo pomoct,“ všímá si zámořský novinář David Pollak, specialista na San Jose Sharks.
„Pracují s ním na tom, aby jeho vývoj pokračoval. Ale to tak ve druhé sezoně bývá, že máte pokles výkonnosti. Platí to i v jiných sportech. Lidi už vědí, kdo jste. Už nikoho nepřekvapí, takže je to pro něj někdy dost těžké.“
Hertl se při otázkách na současnou formu trochu zakaboní, ale pořád je ochotný na ně odpovídat. „Nevím, jestli je to druhou sezonou, protože jsem v té první odehrál jenom 35 zápasů. Takže jsem se pořádně ani nerozkoukal. Letos už mám 60 zápasů, to už je něco jiného. Je to hrozně náročné, zápasy hrajete obden, furt létáte sem a tam...“
Pollak ještě upozorňuje, že nikdo neví, jak na tom je Hertl po vážném zranění kolena a jestli ho třeba pořád trochu neomezuje. Mnohem víc se ale kloní k variantě, že za vším stojí nedostatek sebevědomí. „Nevěří si. Měl už několik zápasů, ve kterých dal dva góly a jeho úsměv byl zpět. Ale pořád to není ono. Hlavní je získat zpátky sebevědomí.“
