Ukrajinský voják, který se zúčastnil bojů o Debalceve (19. února 2015)

Ukrajinský voják, který se zúčastnil bojů o Debalceve (19. února 2015) | foto: Reuters

KOMENTÁŘ: Porošenko přiznal porážku. Ale hlavně buďme dál v klidu...

  • 953
Žádost ukrajinského prezidenta Porošenka o vyslání mírových jednotek na frontu je vlastně přiznáním porážky. Ukrajina se už není schopná bránit, a tak se snaží aspoň zacementovat to, o co ještě nepřišla, píše ve svém komentáři Teodor Marjanovič.

Před našima očima drtí agresor jeden nedaleký stát. Nechceme však napadenému pomoct zbraněmi, nýbrž jen směšnou radou, že se musí snažit o mír.

Je to stát, který se pod smrtící palbu dostal jen proto, že chtěl vykročit směrem k nám, ke členství v Evropské unii a případně i v Severoatlantické alianci. Jeho zřejmě dost podstatná část bojeschopného vojska právě utrpěla debakl a musela se potupně stáhnout z klíčového bojiště. Tak potupně, že za sebou napospas osudu nechávala i zraněné vojáky.

Prezident té země nyní požádal o mezinárodní mírové jednotky, aby promptně přijely a začaly monitorovat nynější zase výrazně posunutou frontovou linii. Není to z jeho strany nic jiného než přiznání porážky, či přesně řečeno toho, že Ukrajina se už není schopná bránit, a tak se snaží aspoň zacementovat to, o co ještě nepřišla.

Zpoza Debalceve se na nás šklebí Putinova samolibost

Porošenkův požadavek ovšem nemá šanci na úspěch. Předpokládá, že budou modré přilby monitorovat i původní, oficiální hranici Ruska s Ukrajinou.

Na to Moskva či potažmo její milice v ukrajinském terénu nepřistoupí, neboť z jejich pohledu žádná taková hranice už neexistuje. Na jedné straně je přece Rusko, na druhé Novorusko a mezi nimi pouze bratrství. A teď aby se tam promenádovali cizáci, byť bez mandátu bojovat, a tudíž neškodní? Nět.

Druhý důvodem, proč je úvaha o modrých přilbách ukázkou zoufalství, je prostá skutečnost, že Moskva má Kyjev na lopatě. Demoralizace ukrajinského vojska, daná i pasivitou Západu, je taková, že by Kremlu zjevně nedalo velkou práci nyní ani město Mariupol na azovském pobřeží. Proč by tedy Moskva povolovala příchod někoho, kdo se jí tam bude jen plést pod nohama?

Mariupol, nutno vysvětlit, je poslední překážka na propojení Ruska, resp. Novoruska s dvoumilionovým poloostrovem Krymem anektovaným už loni. Ale buďme dál v klidu, nedělejme nic, pořádejme jen komické videokonferenční dýchánky s Vladimirem Putinem jako včera po zprávách o dobytí Debalceve a dočkáme se. Město padne proruským ozbrojencům v plen.

„Jistě je to těžké, když utrpíte porážku,“ prohlásil Putin cynicky v reakci na ukrajinský ústup. Týden po ostře sledovaném summitu v Minsku, kdy si dva evropští lídři, za asistence Porošenka, potřásli s tímto mužem rukou, šklebí se na nás svou bohorovnou samolibostí.

Situace na východě Ukrajiny po stažení vládních vojsk z Debalceve (18. února 2015)

Ukrajina prohrála se separatisty bitvu o Debalceve, vojáci se od úterý stahují:


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video