Ohnivé peklo z nebe tavilo i sklo. Před 70 lety Spojenci zničili Drážďany

  • 687
Přesně před 70 lety západní Spojenci zahájili jeden z nejdiskutovanějších útoků druhé světové války - nálet na Drážďany. Z centra saské „Florencie na Labi“, jak bylo město pro svou architekturu přezdíváno, zbyly jen trosky. V ruinách a plamenech zemřelo na 25 tisíc civilistů.

Situace na bojišti v únoru 1945 byla pro Berlín kritická. Poslední pokus o zvrat na západě - ofenziva v Ardenách - skončil krachem a rovněž na východě musel wehrmacht ustupovat pod tlakem Rudé armády. Přesto stále nebylo jasné, kdy konflikt skončí a kolik dalších životů si snaha německého vrchního velení o oddálení porážky vyžádá.

Projev Joachima Gaucka

"Chceme nahlížet na minulost tak, abychom v ní našli odpovědi pro současnost a budoucnost," řekl v pátek německý prezident Joachim Gauck. "Hledáme v minulosti poučení, vzory a metody, abychom pro příště mohli cíleně podporovat dobro a bránit zlu," doplnil.

"Musíme ale znovu zdůraznit: Víme, kdo vražednou válku vyvolal. A proto nechceme a nesmíme nikdy zapomenout na oběti německého válečnictví, když si tady a teď připomínáme německé oběti," řekl Gauck.

Aby uspíšili konec války, vypracovali Američané a Britové plán plošných náletů na strategicky důležitá města. Jejich cílem bylo znemožnit přesun německých jednotek na východ, a usnadnit tak postup Rudé armádě. Ta si ostatně nálet na saskou metropoli vyžádala.

„Dlouhou dobu se to zamlčovalo - až do posledních dvaceti let. Nálet na Drážďany a na další saská města byl skutečně vyžádán sovětským velením,“ uvedl v roce 2009 historik Jiří Rajlich z Vojenského historického ústavu v pořadu Historie.cs.

Sovětští maršálové v té době totiž zvažovali rychlé dobytí Berlína. A Drážďany byly důležitým železničním uzlem a městem s válečnou výrobou.

„Maršál Koněv plánoval pokračování své ofenzivy od Odry k Lužické Nise a dále na Drážďany, které byly jedním z jeho klíčových cílů. Z toho jasně vyplývala snaha zajistit si, aby nebyly Drážďany průchodné, aby přes ně nemohly proudit posily a staly se centrem nějakého protiútoku,“ uvedl ve zmíněném pořadu dnes již nežijící Jaroslav Hrbek z Ústavu pro soudobé dějiny.

Ostatně ani britští velitelé se už na konci války, do níž právě nacistické Německo vneslo plošné bombardování měst či útoky střelami V1 a V2, nezdráhali nasadit bombardéry ke kobercovým náletům. Velitelé letectva byli ovšem přesvědčeni o větší přesnosti náletů, než odpovídalo realitě. Drážďany se tak spolu třeba s Berlínem či Lipskem ocitly ve smrtící pasti.

Koberec, jemuž luftwaffe nedokázala čelit

První dávka zápalných a tříštivých pum, shozená těžkými bombardéry britského královského letectva, začala na Drážďany dopadat večer 13. února 1945 krátce po desáté večer. Druhá vlna náletu na tehdy sedmé největší německé město přišla zhruba o tři hodiny později.

Německá protivzdušná obrana nedokázala útoky odvrátit. Protiletecké kanony wehrmacht z okolí města dávno odvelel na východní frontu proti Sovětům. A desítka vzlétnuvších messerschmittů Me-110 nedokázala účinně zasáhnout, neboť Spojenci účinně rušili německé radary.

Centrum Drážďan, tvořené úzkými uličkami a historickými budovami s dřevěnou konstrukcí, bylo ideálním prostředím pro šíření ohně. Požár viditelný i ze stokilometrové vzdálenosti nabyl takové intenzity, že se na ulicích vařil asfalt a tavilo se sklo. Obyvatele často nedokázaly ochránit ani sklepy domů, do nichž se uchýlili.

„Bomby padaly bez přestání. Byl to takový zvuk, jako by mi uhlí nebo brambory padaly na hlavu,“ uvedl Nora Langová, která jako jedna z mála bombardování Drážďan osobně pamatuje.

Hned následující den, tedy 14. února 1945, se nad městem objevily bombardéry americké 8. letecké armády, jejichž cílem bylo seřaďovací nádraží. V důsledku špatné viditelnosti, která znemožnila přesné vizuální zaměření, postihlo bombardování poměrně velkou plochu města.

Nálet v číslech

Britové poslali 14. února 1945 nad Drážďany celkem 772 bombardérů, které svrhly 1 480 tun tříštivých a 1 180 tun zápalných bomb.

Dvou dalších amerických náletů se účastnilo 527 bombardérů, svrhly celkem 950 tun tříštivých a 290 tun zápalných bomb.

Na sedmé největší německé město, které v roce 1939 mělo 642 tisíc obyvatel, dopadlo za války zhruba sedm tisíc tun bomb, další německá velkoměsta byla postižena výrazně více (Berlín 67 tisíc tun, Hamburk 40 tisíc, Kolín nad Rýnem 45 tisíc atd.).

Únorové nálety na Drážďany ovšem byly mimořádné co do koncentrované hrůzy ohnivé smrště ve městě, v němž bylo i množství uprchlíků před Rudou armádou.

Z českého pohledu bylo podstatné, že část posádek ztratila během přeletu nad západní Evropou orientaci a svůj smrtonosný náklad shodila na Prahu, kde exploze půltunových bomb zabily 701 lidí (více o náletu čtěte zde).

Americké „létající pevnosti“ B-17 se nad Drážďany objevily ještě 15. února. Také při této příležitosti bylo bombardování nepřesné a zasáhlo okolí města.

Spojenci při náletech v půli února, při nichž na Drážďany dopadlo na 3 900 tun bomb, ztratili jen několik letounů - například Britové šest. Nacisté považovali Drážďany za bezpečné město, čemuž odpovídala jeho slabá protiletecká obrana. Ze stejného důvodu byly nedostatečně zajištěny kryty pro obyvatele, což se spolupodepsalo na vysokém počtu obětí.

Zemřelo až 25 tisíc lidí, neonacisté uvádějí desetinásobek

O počtu obětí se dlouho vedly spory - a vedou se v zásadě dodnes. Ve městě zaplaveném uprchlíky z východu bylo těžké počítat mrtvé, navíc bylo třeba oběti pohřbít či spálit rychle, aby se zabránilo propuknutí infekcí. Němci v březnu 1945 potvrdili 20 tisíc mrtvých a předpokládali, že celkově zahynulo 25 tisíc lidí. Do oběhu se pak dostala zfalšovaná verze této zprávy, mluvící o čtvrt milionu mrtvých. Nacisté označili nálet za teroristický útok, kromě jejich propagandy pak útok na Drážďany zneužila i propaganda Sovětů, kteří původně sami nálet žádali.

Ve zprávě zveřejněné před pěti lety dospěla komise německých historiků k číslu 18 000 prokazatelných obětí, přičemž celkový počet mrtvých nepřesáhl podle expertů 25 000 osob. Původní odhad se tak ukázal jako poměrně přesný. O tom, nakolik byl nálet vojensky opodstatněný, se však vedou spory dodnes. Tématu se s oblibou chápou neonacisté, kteří používají termín „bombový holokaust“a hovoří až o půl milionu obětí.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video