Členové teroristické organizace Islámský stát na tanku

Členové teroristické organizace Islámský stát na tanku | foto: Reuters

Za Islámský stát bojuje dvacet tisíc cizinců, tvrdí tajné služby USA

  • 129
V teroristické organizaci Islámský stát bojuje dvacet tisíc cizinců z devadesáti zemí světa. Odhad zveřejnily americké tajné služby. Ze západních zemí pochází přibližně 3 400 bojovníků.

Jen ze Spojených států se pokusilo do oblasti bojů vycestovat asi 150 lidí. Některé z nich se však údajně podařilo úřadům zatknout na cestě, další v bojích zemřeli. Několik desítek se ale prý stále aktivně zapojuje do zuřícího konfliktu.

Obama žádá Kongres o posvěcení tažení proti IS

Americký prezident Barack Obama požádal ve středu Kongres, aby oficiálně schválil užití vojenské síly v boji proti radikálům z Islámského státu. Dosavadní vzdušné údery inicioval z pozice hlavy státu a bez formální podpory Kongresu.

Obamův návrh právního ukotvení tažení proti islámským radikálům počítá s tím, že bude omezeno na tři roky. Vyloučuje sice možnost rozsáhlé pozemní vojenské operace, prezident je ale v případě potřeby připraven nařídit zásah zvláštních jednotek. Doplňovat nynější vzdušné údery by tak podle Bílého domu mohly v omezené míře i pozemní jednotky za předpokladu, že to doporučí Pentagon.

Obama si také chce nadále zachovat právo nařídit operace proti Islámskému státu i mimo území Iráku a Sýrie. S odkazem na prohlášení mluvčího prezidenta o tom informovala agentura Reuters.

K definitivnímu přijetí musí návrh projít oběma komorami Kongresu. Očekává se, že vyvolá bouřlivou debatu mezi zastánci tvrdého postupu vůči islamistům z řad republikánů a demokratů obávajících se další války v Iráku.

V polovině ledna odhadovaly americké tajné služby počet zahraničních bojovníků v Sýrii a Iráku na 19 tisíc. Podle amerických představitelů řada zahraničních islamistů zemřela především v dlouhotrvajícím boji o severosyrské město Kobani, které Kurdové celé dobyli koncem ledna (více zde).

Počet zahraničních bojovníků, kteří se zapojili do bojů v řadách radikálů z Islámského státu, je podle šéfa amerického Národního protiteroristického střediska Nicka Rasmussena bezprecedentní. Zdaleka přesahuje počet cizích státních příslušníků, kteří se účastnili nebo účastní konfliktů v Afghánistánu, Pákistánu, Jemenu nebo Somálsku.

Džihádisté ze zahraničí pochází z různého prostředí a nedají se „zařadit do jednoho stereotypu,“ řekl agentuře AFP Rasmussen. Stejně tak neexistuje jedna cesta, kudy se zahraniční islamisté dostávají do blízkovýchodních zemí, nejčastěji však překračují hranice Turecka se Sýrií. Vstup do Turecka je usnadněn tím, že země má bezvízový kontakt s téměř sedmdesáti státy světa. Turecko má nyní seznam přibližně deseti tisíc lidí, kteří nesmí vstoupit na jeho území.

Efektivní propaganda, kterou jiné teroristické organizace nemají

Nové bojovníky Islámský stát získává skrze propagandu především na sociálních médií a to nejen krvavými videi, ale i slibem o lepším životě v jejich vyhlášeném chalífátu. Teroristická síť al-Káida a její odnože tak propracovanou propagandou podle amerických tajných služeb nikdy nedisponovaly.

Islamisté z Evropy

Západní tajné služby se obávají, že se bojovníci Islámského státu budou vracet zpět do své vlasti v Evropě či USA, aby prováděli teroristické útoky. „Bojiště v Iráku a Sýrii poskytují zahraničním bojovníkům bojové zkušenosti, zbraně, výcvik a přístup k teroristickým sítím, které možná plánují útoky na Západě,“ doplnil Rasmussen.

V lednu uveřejnili islamisté video, na němž vyzvali „osamělé vlky“, aby páchali atentáty na Západě. Podobnou výzvu zveřejnila nedávno také jemenská odnož al-Káidy, která se přihlásila k teroristickému útoku v Paříži (více zde).

Tuto středu probíhá v belgických Antverpách největší proces s 46 lidmi obviněnými z rekrutování džihádistů pro boj v Sýrii a Iráku (více čtěte zde). V Německu poslal v prosinci soud muže, který se navrátil z bojů, na necelé čtyři roky do vězení (více zde).

Podívejte se na profil Islámského státu:

25. září 2014

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video