Zamilovaní věší své zámky i v Praze na Kampě.

Zamilovaní věší své zámky i v Praze na Kampě. | foto:  Michal Šula, MAFRA

Zámky lásky: novodobý mor, který ničí evropská města včetně Prahy

  • 362
Před pár lety by podobná ptákovina napadla jen největší romantiky. Zamknout svou lásku na zámek a klíč hodit do řeky. Jenže lidé se rádi opičí a tak během několika posledních let zámečková mánie milenců zasáhla celý svět.

Situace je stejná ve všech slavných městech. Ať už jste v Praze nebo v Paříži, v Salcburku nebo ve Vratislavi, všechny romantické mosty jsou obsypány železnými zámky, které mají být symbolem věčné a nikdy nehynoucí lásky. Symbol je to hezký, až na to, že ho den co den opakují miliony lidí a z romantických mostů se stávají spíše malá železářství.

Zatímco milenci považují zámky lásky za úžasné zpestření romantického výletu, radnice měst jsou z této romantické novinky zoufalé. Nejvíc starostí se zámky lásky mají v Paříži, která je tradičně považovaná za město milenců. Věšet zámky na krásné mosty jim totiž nepřipadá jako roztomilá kratochvíle, ale jako obyčejné vandalství, které ničí historické mosty přes Seinu. A tak se místní radnice rozhodla s milenci bojovat.

V Paříži se první zámečky lásky objevily až v roce 2008, ale velmi rychle se šířily a za pár měsíců téměř zakryly zábradlí slavného Arcibiskupského mostu. Radnice dlouho váhala, jak se má k novému fenoménu zachovat, bála se totiž toho, že by mohla ztratit pověst města milenců. V roce 2010 se však radní rozhodli a v noci nechali zámky odřezat, jenže pár měsíců po očistě bylo všechno jako dřív.

A brzy nákaza zasáhla další mosty. Jen pařížský most Umění podle odhadů zdobilo na 700 tisíc zámků. Místní obyvatelé byli pobouření. „Pařížané zámky lásky nenávidějí, nechtějí je mít na místech, kudy běžně chodí. Je to buranství a vandalismus, který zasáhl naše město,“ stěžovali si místní patrioti a tlačili na radnici, aby se s problémem vypořádala.

V Paříži už mají zámků plné zuby a tak se rozhodli jim bránit. Na mosty jsou instalované plastové zábrany.

Místo na most do hospody

Pařížská radnice se proto loni na podzim rozhodla vyřešit zámečkovou nákazu jednou provždy. Najatí řemeslníci zámky z Pont des Arts opět odřezali a pak železné zábradlí „obalili“ průhledným panelem, který už neumožňuje k železné konstrukci zámky připnout.

„Nedá se nic dělat. I když je Paříž městem lásky a my jsme na to pyšní, domnívám se, že je spoustu krásnějších způsobů, jak druhému svou lásku dokázat, než ji zamknout na zámek u mostu. Třeba si milenci mohou dát dobrou večeři v některé z našich romantických restaurací,“ horoval zástupce pařížské starostky Bruno Julliard.

Visací zámky na „Mostě lásky“ přes Ohři v Sokolově.

Milenecké páry věší zámky i na lávku přes slepé rameno Malše v Českých Budějovicích.

Chci tě na římském mostě

Se zámečky bojují také v Římě, kde novodobá tradice začala, konkrétně na mostě Milvio přes římskou Tiberu, neboť zde měl podle legendy zahynout patron lásky a zamilovaných svatý Valentýn. A právě na tomto mostě se odehrálo fiktivní osudové uzamknutí lásky hrdinů románu Chci tě italského spisovatele Federica Moccia. Po úspěchu jeho knihy, respektive po zfilmování románu v roce 2007, se začaly na mostě Milvio množit zámečky lásky. A odtud se rozšířily do celého světa. Italský spisovatel si ovšem osudový obřad zamilovaných nevymyslel, ale nechal se inspirovat romantickou baladou.

Mozartův Salcburk má stejný problém jako všechna krásná města – z jeho mostu pro pěší se stalo železářství.

Jak to tedy začalo?

Na počátku dnešní mánie zamilovaných stojí příběh z první světové války, který zachytila srbská básnířka Desanka Maksimovičová (slavná spisovatelka se narodila na sklonku 19. století a zemřela ve svých 94 letech v roce 1993).

Ve své básni Modlitba za lásku popsala příběh mladé srbské dívky Nady a důstojníka Relji, kteří si v srbském městečku Vrnjačka Banja slíbili věčnou lásku jen těsně před tím, než snoubenec odešel na frontu první světové války. Jenže tam se mladý oficír zamiloval do řecké dívky a zrušil zasnoubení s Nadou, která po krátké době, údajně žalem, zemřela. A právě to prý rozpoutalo první vlnu zámků lásky, které začaly používat její vrstevnice, aby je nic podobného nepostihlo.

Mosty polské Vratislavi jsou obsypané zámky zamilovaných již řadu let.

Ani malé dveře ve zbytku Berlínské zdi nezůstaly ochráněny před morovou zámečkovou nákazou.

Od Čertovky k Janovi

Dnes je celý svět zamořen zámky. Nákaza se nevyhnula ani Praze, a protože Karlův most má kamenné zábradlí, zamykají turisté své zámky na malé mosty přes Čertovku, nebo na kovové součásti barokních soch, včetně slavného památníku v místě, kde byl do Vltavy vhozen umučený kněz, svatý Jan Nepomucký.

Neustálé odstraňování zámků je časově i finančně náročné. Navíc turisté čím dál častěji používají mohutné zámky, na které už nestačí ani pákové nůžky. A protože nelze předpokládat, že by se zamilovaní turisté vzdali své zábavy dobrovolně, musejí radnice vymyslet funkční systém obrany. Průhledné desky se jeví jako celkem funkční, ale třeba v případě zmíněné sochy Jana Nepomuckého to nepomůže.

Podívejte se, jak zámky trápí Karlův most:

19. února 2013

, pro iDNES.cz