O norském sociálním systému se příkře vyjádřil o víkendu prezident Miloš Zeman. Přirovnal praktiky tamějších úřadů v případu Evy Michalákové k nacistickému programu Lebensborn (více čtěte zde).
V pondělí se novináře na slova prezidenta ptali Dominika Haška. „Nad výrokem je třeba zauvažovat, pokud si dobře pamatuji, použil je s nadsázkou a na to upozornil. V každém případě lze tady hovořit o jakémsi odnárodňování našich českých dětí a to je neodpustitelné,“ uvedl olympijský vítěz.
Hašek se odpoledne sešel v jedné z pražských kaváren s Evou Michalákovou a její rodinou. Matka dvou dětí přiletěla do Česka kvůli setkání s premiérem Bohuslavem Sobotkou.
Matku dětí přijme premiérSchůzka se uskuteční v úterý dopoledne |
Hašek matku dvou chlapců veřejně podpořil už na začátku února. Stal se členem petičního výboru, který organizuje akce na podporu matky chlapců. iDNES.cz řekl, že měl možnost přečíst si dokumenty z kauzy a hovořit s právními zástupci matky dětí. „To, co jsem o celé věci slyšel, je hlavním důvodem, proč jsem se rozhodl vystoupit na jejich podporu. Je potřeba, aby se mamince a jejím dětem dostalo jejich práv,“ řekl iDNES.cz Hašek.
K Zemanově výroku se vyjádřila i Michaláková. „Možná to je trochu silnější vyjádření než by mělo být, ale chápu, proč to pan prezident Zeman řekl,“ uvedla Eva Michaláková v pořadu Kauza dne Rádia Impuls.
Negativně výrok hlavy státu vnímala eurokomisařka Věra Jourová. „Já si myslím, že tohle je daleko za čárou. Tohle prostě nebyl šťastný výrok,“ řekla Jourová Rádiu Impuls.
„Je mi z toho vnitřně zvláštně. Vůbec poslední dobou si saháme pro různé podivné paralely a různá podivná přirovnání. Já jsem se zařekla, že nebudu hodnotit výroky nikoho z české politiky, protože mám být ta nezávislá eurokomisařka, jsem jí, ale tohle mě zasáhlo, protože, myslím si, že to nesnese srovnání,“ dodala Jourová v pořadu Kauza dne.
iDNES.cz kontaktovat také norskou ambasádu v Praze s prosbou o reakci. Její pracovníci vyjádření přislíbili, zatím ale nedorazilo.
Norský systém sociálně-právní ochrany dětí je nezávislý na politicích a zčásti také na soudu. O odebírání dětí rozhodují krajské komise, jejich rozhdonutí následně mohou přezkoumávat soudy (více o norském systému čtěte zde).
Eva Michaláková usiluje v Norsku o navrácení svých dětí od roku 2011, kdy chlapce ve věku dva a pět let odebraly norské úřady s tím, že existuje podezření, že starší ze synů je zneužíván a rodina nefunguje, jak má. Policie ale rodiče z ničeho neobvinila (více o kauze čtěte zde).
Chlapci, kterým je nyní šest a devět let, vyrůstají odděleně u pěstounských rodin. Matka je smí vídat maximálně dvakrát ročně na dvě hodiny a to jen za přísných pravidel - například je nesmí objímat, brečet před nimi, fotit je, mluvit na ně česky. Schůzka probíhá v zařízení norského úřadu Barnevern a jeho pracovníci ji po celou dobu sledují (rozhovor s Evou Michalákovou si přečtěte zde).
