Ve 22 letech zažila Plíšková ve Fed Cupu premiéru. Čekala se od ní výhra - však také nastoupila jako 22. tenistka světa proti kanadské dvojce, až 230. hráčce pořadí WTA. „Kdybych prohrála, byla by to katastrofa,“ říkala Plíšková.
Nakonec vyhrála 6:2, 6:4. „Jsem ráda, že jsem to zvládla a získala první bod.“
Jak budete vzpomínat na fedcupovou premiéru?
Asi v dobrém, vyhrála jsem. Moc jsem nevěděla, co čekat. Byla jsem trošku nervózní před zápasem, ale ne nijak extra. Během zápasu to bylo dobré, až ke konci jsem znervóznila. Byla to moje první fedcupová výhra, takže mi to určitě v hlavě zůstane.
Kanada vs. Česko |
Co vás na konci znervóznilo?
Vůbec nevím. Začala jsem game dobře, vedla jsem 15-0. Pak jsem dala blbého debla (dvojchybu) a při každém dalším podání z levé strany jsem na ni myslela. No a dala jsem další tři. Servis mě obecně v posledním gamu moc nepodržel, ale eso na brejkbol soupeřky mě v tom gamu asi zachránilo. Ve výměně by se mohlo stát cokoliv, ona už byla trochu nahoře, začínala hrát ve druhém setu lépe.
Bylo obzvlášť těžké hrát proti tenistce, kterou takřka neznáte?
Myslím si, že o tom to nebylo. Sice ji neznám, ale během pár gamů bych měla zjistit, co hraje. Těžší to bylo spíš v tom, že jsem hrála první fedcupový zápas. Ale věděla jsem, že když budu hrát trochu normálně, nebudu zmatkovat, tak vyhraju. Když někdo nevidí hru, tak 6:2, 6:4 vypadá docela dobře.
Tribuny se nakonec docela zaplnily a diváci hlasitě povzbuzvali domácí Kanaďanky. Jak se vám v takové atmosféře hrálo?
Jo, docela fandili. Už jsem zažila atmosféru v Praze, kde to bylo ještě desetkrát výraznější. Tam to bylo drsné, takže jsem to čekala. Občas mezi prvním a druhým servisem bylo fandění asi zbytečné, ale to k Fed Cupu patří.
PRVNÍ BOD JE NÁŠ. Karolína Plíšková slaví s nehrajícím kapitánem Petrem Pálou úvodní výhru v utkání Fed Cupu proti Kanadě.
Vyhovuje vám, když to na zápase žije?
Asi jo. Nemám ráda, když na tom zápase není ani noha a je to takové mrtvé.
Při pauzách během výměn stran jste působila uvolněně, často jste se s kapitánem Petrem Pálou usmívali. Čemu?
Pořád jsem mu říkala, že jsem šílená, nemožná a tak. Měla jsem pořád šance i na jejím servisu, mohlo to skončit daleko rychleji. I ve druhém setu jsem měla nějaké šance a dělala jsem zbytečné chyby z returnu. Takže jsem vždycky přišla a řekla mu, že jsem nemožná.
Co on na to?
Říkal mi: Ne, nejsi. Co děláš, vždyť vedeš.
Tenisté říkají, že zápasy ve Fed Cupu jsou specifické. Hraje se za zemi, u kurtu sedí na lavičce zbytek týmu... Cítila jste odlišnost oproti ostatním turnajům?
Jo, cítila. Ale snažila jsem se na to nemyslet a hrát jako by to byl normální turnaj. Vím, že na turnajích hraju dobře, takže jsem nechtěla nic měnit jen proto, že to je Fed Cup. Kdybych začala myslet na to, že to je za Česko, tak by to bylo horší. Ale myslím si, že mi docela pomáhá na tom kurtu někoho mít. Všichni z týmu mě podporovali, tak to bylo super.
