Německá kancléřka Angela Merkelová a ruský prezident Vladimir Putin v pátek...

Německá kancléřka Angela Merkelová a ruský prezident Vladimir Putin v pátek jednali pět hodin. | foto: AP

Merkelová a Hollande navrhli demilitarizaci a větší autonomii Donbasu

  • 2655
Po jednání Angely Merkelové a Françoise Hollanda v Moskvě začínají vyvstávat kontury jejich návrhu, jak ukončit boje v Donbasu. Francouzský prezident například v interview pro televizi mluvil o hluboké demilitarizované zóně na obou stranách fronty a větší autonomii Donbasu. Merkelová si úspěchem jednání není jistá.

Francouzský prezident v rozhovoru pro stanici France 2 uvedl, že součástí plánu je posílení autonomie Donbasu a „demilitarizované pásmo“ o hloubce 50-70 kilometrů.

To by nicméně znamenalo - protože území pod kontrolou separatistů je relativně malé - že proruští povstalci opustí s vojenskou technikou řadu opěrných bodů a vyklidí například Doněck či Luhansk. Ukrajina by na základě tohoto návrhu - pokud by pásmo bylo stejně hluboké na obou stranách fronty a vzniklo by na základě současné linie doteku - musela stáhnout své jednotky například z Mariupolu nebo z Debalceva, o nějž nyní svádí tvrdé boje.

Výměnou za to, že vojenské síly separatistů ustoupí z většiny území, které kontrolují, k ruským hranicím, by podle Hollanda byla zvětšená autonomie východu Ukrajiny. Detaily plánu ale zatím nejsou známy - a není ani jasné, co francouzský prezident míní „východem“, tedy zda celou Doněckou a Luhanskou oblast, nebo jen území pod kontrolou separatistů.

Merkelová má pochyby. Ale museli jsme se pokusit, říká

Německá kancléřka vyjádřila své pochyby na mnichovské bezpečnostní konferenci, které se účastí i ukrajinský prezident Petro Porošenko a za USA viceprezident Joe Biden a ministr zahraničí John Kerry. „V každém případě však stálo za to pokusit se o to, dlužíme to lidem na Ukrajině,“ řekla.

Zdůraznila, že krizi na východě Ukrajiny nelze vyřešit vojenskými prostředky a postavila se proti dodávkám zbraní ukrajinské armádě, jak se po tom stále hlasitěji volá v některých západních státech, zejména v USA. Americký prezident Obama nicméně takový scénář už odmítl (více zde).

„Rozumím této debatě, ale pochybuji, že by to Ukrajině pomohlo. V regionu je již dostatek zbraní a nevidím, že by to přineslo vojenské řešení,“ řekla Merkelová podle agentury Reuters (jak zbraně pro Ukrajinu odmítla také ČSSD, čtěte zde). V neděli kancléřka odlétá do Washingtonu, kde bude jednat s prezidentem Obamou právě o Ukrajině.

„Problém je v tom, že si neumím představit žádnou situaci, v níž by lepší vyzbrojení ukrajinské armády natolik ovlivnilo prezidenta Putina, že by dospěl k dojmu, že může vojensky prohrát. Je třeba to říci takto tvrdě. Je to realita a je třeba se s ní nějak vypořádat,“ prohlásila.

„Vojensky se tu vyhrát nedá. To je hořká pravda. Mezinárodní společenství proto musí na tomto místě vymyslet něco jiného,“ řekla kancléřka. Západ podle ní musí Ukrajinu podporovat hospodářsky, zachovávat protiruské sankce a být připraven na to, že se tak bude muset chovat dlouhodobě.

Merkelová však také zdůraznila, že Západ nemá zájem na novém rozdělení Evropy ani na konfrontaci s Ruskem. Podle ní například konflikt v Sýrii ukazuje, že spolupráce s Ruskem je přínosná.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov rovněž v Mnichově uvedl, že by Rusko uvítalo „stažení těžkých zbraní“ a přímé rozhovory mezi Kyjevem a separatisty. „Nedá se předpokládat, že by jen poslouchali, co se jim řekne. Jsou to lidé, kteří v té oblasti žijí, kteří bojují za svou zem,“ řekl Lavrov o povstalcích. Apeloval také na to, aby Západ nedodával Ukrajině zbraně.

Hollande: Je to poslední šance, jinak bude válka

Francouzský prezident François Hollande označil mírovou iniciativu, kterou představili v Moskvě, za jednu z posledních šancí k zastavení bojů na východě Ukrajiny. Informovala o tom agentura AFP.

„Myslím, že je to jedna z posledních šancí... Jestliže se nám nepodaří dosáhnout trvalé mírové dohody, velmi dobře víme, jaký bude scénář. Má jméno, říká se tomu válka,“ řekl prezident po návratu do Francie z Moskvy, kde společně s Merkelovou o novém plánu v pátek hovořil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Konflikt v Donbasu nicméně už rysy války splňuje. Je zapojena těžká technika včetně děl, tanků, letectva a raketometů, a to oboustranně - s výjimkou letectva, které nasazují jen Ukrajinci. Umírají tisíce lidí, násobně většímu množství pak hrozí humanitární katastrofa. Kyjev vyhlásil už čtyři vlny mobilizace, sto tisíc nových branců chtějí nabrat také separatisté (více zde).

Střelba na východě Ukrajiny

Ukrajinská armáda uvedla, že povstalci v noci na sobotu ostřelovali její pozice devětadvacetkrát, včetně města Debalceve. Od pátku bylo podle Kyjeva zabito pět desítek rebelů, pět vojáků a pět civilistů. Nepřítel prý rovněž utrpěl značné ztráty bojové techniky.

Před cestou do Kremlu hovořili Merkelová a Hollande o mírovém plánu už ve čtvrtek v Kyjevě s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem, podle jehož sobotního vyjádření by návrh mohl fungovat.

Merkelová a francouzský prezident François Hollande přijeli v pátek do Moskvy představit svůj návrh na zastavení bojů mezi proruskými separatisty a ukrajinskou armádou. Podle ruských zdrojů byla debata konstruktivní a měl by na ni navázat nedělní telefonický rozhovor mezi účastníky páteční schůzky a ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem

Podle kancléřky je ale třeba zajistit, aby bylo dodržováno mezinárodní právo, které Rusko porušilo anexí Krymu i podporou povstalců na východě Ukrajiny. Merkelová připomněla, že postup Ruska je v rozporu s jeho závazky o ochraně suverenity, které dalo Ukrajině v rámci dohody o stažení sovětských jaderných zbraní z ukrajinského území.

Jednání tří velmocí. Putin, Merkelová a Hollande na páteční schůzce v Kremlu:

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video